Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 252 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Reprodukovaly nich kovu nebo do slonové kosti basreliefy, jako kopie medailí nebo mincovní razidla. Kronikář tulských zbrojovek psal Batiščevových strojích: přízemí postavil dva stroje, každém nich vyvrtávalo čtyřiadvacet hlavní. Tyto zna­ menité stroje nebyly vymyšleny jen pro několik let nebo desetiletí. Daleko předešel svou dobu. Tytéž zbraně nesli suvorovovští vojáci při dobývání Izmailu. Zkonstruováním takových automaticky pracujících strojů předešel Andrej Nartov daleko svou dobu. Konstrukci svých strojů založil Batiščev podivuhodném principu: stroje měly obrábět nikoli jen jeden výrobek, nýbrž vždy několik kusů najednou. K těm, kdož přispěli vytvoření této „dokonalejší" zbraně, patřil Jakov Batiščev. čepeli kordu byl vyryt nápis: „Poražen dokonalejší zbraní". Potom osmi lícními pilníky obrušovaly plochy hlavní čtyřm i. Batiščev byl služebně přikázán tulské zbrojovky přivedl tamější výrobu pušek děl výši doby nevídanou.předměty, jako poháry, svícny pod. sloužily slavně kutuzovovským vojákům, hrdinům vlastenecké války roce 1812." Na Batiščevově stroji mohl dělník, provádějící dokončovací práce, obrobit šestnáct hlavní den, osmkrát více než při rukodělné práci. Veden snahou ulehčit práci dělníků urychlit výrobu zbraní vynalezl Ba­ tiščev četné hydraulické stroje vyvrtávání hlavní, jejich obrábění na vyhlazování vnitřních vnějších hlavňových ploch. Mnoho vynikajících mistrů novátorů techniky pracovalo tulské zbrojovce současně Batiščevem. Na pamět vítězství nad Švédy zavěsil Petr stěnu své komnaty kord pora­ ženého Karla XII. Zbraně, vyrobené Batiščevových strojích, hřměly ulicích Berlína roce 1760. V době, kdy tento problém řešil, nikde světě nebylo takových výkonných „mnohoručních" strojů.se vyhlazovaly plochy prachové komory. Jiný zásadně důležitý vynález oboru mechaniky učinil Nartovův současník, voják Petrovy armády, Jakov Batiščev. Byli bratři Děmidovovi, zbrojíř Nikifor Pilenko, slevač Semjon Batašev, stavitel pecí dělových „rožňů", jak tehdy nazývali stroje k vyvrtávání dělových hlavní, Štěpán Tregubov, mistr Mark Sidorov, který 249 . Stroje vynalezené Batiščevem můžeme považovat praotce strojů, které v dnešní technice nazýváme „vícepolohové". horním poschodí stálo dvanáct pilnikářských strojů každém nich pilníky, vážící třicet liber, pilovaly dvanáct hlavní najednou. Nikde nebylo ani cylindrickokonického převodu, který se objevil pozdějších, dokonalejších typech Batiščevových strojů. Dnes, kdy popředí nespočetné řady strojů jsou strojní automaty, uvědomujeme hrdostí, jak velký byl tvůrčí čin ruského mechanika. Dnes, kdy strojírenské závody dodávají jediný den stovky automobilů, jízdních kol jiných strojů, stal takový stroj, umožňující současné obrábění několika součástí, základním typem moderních strojů. Batiščev, který položil základ vytvoření takových strojů, musí být již jen za řazen mezi vynikající techniky. Proslavil nejen jako nej­ schopnější organisátor výroby, nýbrž ještě více jako tvůrce mnoha nových původ­ ních strojů. Vnitřek hlavní vyhlazoval čtyřmi smykacími (leštícími) pilníky