V době, kdy tento problém řešil, nikde světě nebylo takových výkonných
„mnohoručních" strojů. Nikde nebylo ani cylindrickokonického převodu, který
se objevil pozdějších, dokonalejších typech Batiščevových strojů. Tyto zna
menité stroje nebyly vymyšleny jen pro několik let nebo desetiletí.
Vnitřek hlavní vyhlazoval čtyřmi smykacími (leštícími) pilníky.
Batiščev, který položil základ vytvoření takových strojů, musí být již jen
za řazen mezi vynikající techniky. sloužily
slavně kutuzovovským vojákům, hrdinům vlastenecké války roce 1812. Dnes, kdy popředí nespočetné řady strojů jsou strojní
automaty, uvědomujeme hrdostí, jak velký byl tvůrčí čin ruského mechanika. Proslavil nejen jako nej
schopnější organisátor výroby, nýbrž ještě více jako tvůrce mnoha nových původ
ních strojů.
Kronikář tulských zbrojovek psal Batiščevových strojích: přízemí
postavil dva stroje, každém nich vyvrtávalo čtyřiadvacet hlavní. Potom osmi lícními pilníky
obrušovaly plochy hlavní čtyřm i.předměty, jako poháry, svícny pod.se vyhlazovaly plochy prachové komory. horním
poschodí stálo dvanáct pilnikářských strojů každém nich pilníky, vážící
třicet liber, pilovaly dvanáct hlavní najednou. Daleko předešel svou dobu.
Zbraně, vyrobené Batiščevových strojích, hřměly ulicích Berlína roce
1760. Byli bratři Děmidovovi, zbrojíř Nikifor Pilenko, slevač
Semjon Batašev, stavitel pecí dělových „rožňů", jak tehdy nazývali stroje
k vyvrtávání dělových hlavní, Štěpán Tregubov, mistr Mark Sidorov, který
249
.
Konstrukci svých strojů založil Batiščev podivuhodném principu: stroje
měly obrábět nikoli jen jeden výrobek, nýbrž vždy několik kusů najednou. čepeli kordu byl vyryt nápis: „Poražen dokonalejší zbraní".
Zkonstruováním takových automaticky pracujících strojů předešel Andrej
Nartov daleko svou dobu.
Veden snahou ulehčit práci dělníků urychlit výrobu zbraní vynalezl Ba
tiščev četné hydraulické stroje vyvrtávání hlavní, jejich obrábění na
vyhlazování vnitřních vnějších hlavňových ploch.
Jiný zásadně důležitý vynález oboru mechaniky učinil Nartovův současník,
voják Petrovy armády, Jakov Batiščev. Reprodukovaly nich kovu nebo do
slonové kosti basreliefy, jako kopie medailí nebo mincovní razidla."
Na Batiščevově stroji mohl dělník, provádějící dokončovací práce, obrobit
šestnáct hlavní den, osmkrát více než při rukodělné práci.
Stroje vynalezené Batiščevem můžeme považovat praotce strojů, které
v dnešní technice nazýváme „vícepolohové". Batiščev byl služebně přikázán tulské zbrojovky přivedl tamější
výrobu pušek děl výši doby nevídanou.
Dnes, kdy strojírenské závody dodávají jediný den stovky automobilů,
jízdních kol jiných strojů, stal takový stroj, umožňující současné obrábění
několika součástí, základním typem moderních strojů.
Na pamět vítězství nad Švédy zavěsil Petr stěnu své komnaty kord pora
ženého Karla XII.
K těm, kdož přispěli vytvoření této „dokonalejší" zbraně, patřil Jakov
Batiščev. Tytéž zbraně nesli suvorovovští vojáci při dobývání Izmailu.
Mnoho vynikajících mistrů novátorů techniky pracovalo tulské zbrojovce
současně Batiščevem
