předměty, jako poháry, svícny pod.
Zkonstruováním takových automaticky pracujících strojů předešel Andrej
Nartov daleko svou dobu.
Na pamět vítězství nad Švédy zavěsil Petr stěnu své komnaty kord pora
ženého Karla XII.se vyhlazovaly plochy prachové komory. sloužily
slavně kutuzovovským vojákům, hrdinům vlastenecké války roce 1812.
Mnoho vynikajících mistrů novátorů techniky pracovalo tulské zbrojovce
současně Batiščevem.
Kronikář tulských zbrojovek psal Batiščevových strojích: přízemí
postavil dva stroje, každém nich vyvrtávalo čtyřiadvacet hlavní. čepeli kordu byl vyryt nápis: „Poražen dokonalejší zbraní". Reprodukovaly nich kovu nebo do
slonové kosti basreliefy, jako kopie medailí nebo mincovní razidla.
K těm, kdož přispěli vytvoření této „dokonalejší" zbraně, patřil Jakov
Batiščev. Proslavil nejen jako nej
schopnější organisátor výroby, nýbrž ještě více jako tvůrce mnoha nových původ
ních strojů.
V době, kdy tento problém řešil, nikde světě nebylo takových výkonných
„mnohoručních" strojů.
Dnes, kdy strojírenské závody dodávají jediný den stovky automobilů,
jízdních kol jiných strojů, stal takový stroj, umožňující současné obrábění
několika součástí, základním typem moderních strojů.
Jiný zásadně důležitý vynález oboru mechaniky učinil Nartovův současník,
voják Petrovy armády, Jakov Batiščev. Byli bratři Děmidovovi, zbrojíř Nikifor Pilenko, slevač
Semjon Batašev, stavitel pecí dělových „rožňů", jak tehdy nazývali stroje
k vyvrtávání dělových hlavní, Štěpán Tregubov, mistr Mark Sidorov, který
249
. Dnes, kdy popředí nespočetné řady strojů jsou strojní
automaty, uvědomujeme hrdostí, jak velký byl tvůrčí čin ruského mechanika. Batiščev byl služebně přikázán tulské zbrojovky přivedl tamější
výrobu pušek děl výši doby nevídanou.
Zbraně, vyrobené Batiščevových strojích, hřměly ulicích Berlína roce
1760.
Konstrukci svých strojů založil Batiščev podivuhodném principu: stroje
měly obrábět nikoli jen jeden výrobek, nýbrž vždy několik kusů najednou.
Vnitřek hlavní vyhlazoval čtyřmi smykacími (leštícími) pilníky."
Na Batiščevově stroji mohl dělník, provádějící dokončovací práce, obrobit
šestnáct hlavní den, osmkrát více než při rukodělné práci.
Veden snahou ulehčit práci dělníků urychlit výrobu zbraní vynalezl Ba
tiščev četné hydraulické stroje vyvrtávání hlavní, jejich obrábění na
vyhlazování vnitřních vnějších hlavňových ploch. Nikde nebylo ani cylindrickokonického převodu, který
se objevil pozdějších, dokonalejších typech Batiščevových strojů. Tyto zna
menité stroje nebyly vymyšleny jen pro několik let nebo desetiletí.
Batiščev, který položil základ vytvoření takových strojů, musí být již jen
za řazen mezi vynikající techniky. Daleko předešel svou dobu. Potom osmi lícními pilníky
obrušovaly plochy hlavní čtyřm i. Tytéž zbraně nesli suvorovovští vojáci při dobývání Izmailu. horním
poschodí stálo dvanáct pilnikářských strojů každém nich pilníky, vážící
třicet liber, pilovaly dvanáct hlavní najednou.
Stroje vynalezené Batiščevem můžeme považovat praotce strojů, které
v dnešní technice nazýváme „vícepolohové"
