čepeli kordu byl vyryt nápis: „Poražen dokonalejší zbraní". Proslavil nejen jako nej
schopnější organisátor výroby, nýbrž ještě více jako tvůrce mnoha nových původ
ních strojů.
Stroje vynalezené Batiščevem můžeme považovat praotce strojů, které
v dnešní technice nazýváme „vícepolohové".
Konstrukci svých strojů založil Batiščev podivuhodném principu: stroje
měly obrábět nikoli jen jeden výrobek, nýbrž vždy několik kusů najednou. horním
poschodí stálo dvanáct pilnikářských strojů každém nich pilníky, vážící
třicet liber, pilovaly dvanáct hlavní najednou.
Jiný zásadně důležitý vynález oboru mechaniky učinil Nartovův současník,
voják Petrovy armády, Jakov Batiščev. Potom osmi lícními pilníky
obrušovaly plochy hlavní čtyřm i.
Na pamět vítězství nad Švédy zavěsil Petr stěnu své komnaty kord pora
ženého Karla XII.
Vnitřek hlavní vyhlazoval čtyřmi smykacími (leštícími) pilníky.
Zkonstruováním takových automaticky pracujících strojů předešel Andrej
Nartov daleko svou dobu.
Dnes, kdy strojírenské závody dodávají jediný den stovky automobilů,
jízdních kol jiných strojů, stal takový stroj, umožňující současné obrábění
několika součástí, základním typem moderních strojů. Byli bratři Děmidovovi, zbrojíř Nikifor Pilenko, slevač
Semjon Batašev, stavitel pecí dělových „rožňů", jak tehdy nazývali stroje
k vyvrtávání dělových hlavní, Štěpán Tregubov, mistr Mark Sidorov, který
249
.předměty, jako poháry, svícny pod. Daleko předešel svou dobu. Reprodukovaly nich kovu nebo do
slonové kosti basreliefy, jako kopie medailí nebo mincovní razidla."
Na Batiščevově stroji mohl dělník, provádějící dokončovací práce, obrobit
šestnáct hlavní den, osmkrát více než při rukodělné práci. Tyto zna
menité stroje nebyly vymyšleny jen pro několik let nebo desetiletí.
V době, kdy tento problém řešil, nikde světě nebylo takových výkonných
„mnohoručních" strojů.
Veden snahou ulehčit práci dělníků urychlit výrobu zbraní vynalezl Ba
tiščev četné hydraulické stroje vyvrtávání hlavní, jejich obrábění na
vyhlazování vnitřních vnějších hlavňových ploch.
K těm, kdož přispěli vytvoření této „dokonalejší" zbraně, patřil Jakov
Batiščev.
Zbraně, vyrobené Batiščevových strojích, hřměly ulicích Berlína roce
1760. Tytéž zbraně nesli suvorovovští vojáci při dobývání Izmailu.
Batiščev, který položil základ vytvoření takových strojů, musí být již jen
za řazen mezi vynikající techniky. Batiščev byl služebně přikázán tulské zbrojovky přivedl tamější
výrobu pušek děl výši doby nevídanou.
Mnoho vynikajících mistrů novátorů techniky pracovalo tulské zbrojovce
současně Batiščevem. Dnes, kdy popředí nespočetné řady strojů jsou strojní
automaty, uvědomujeme hrdostí, jak velký byl tvůrčí čin ruského mechanika.se vyhlazovaly plochy prachové komory. Nikde nebylo ani cylindrickokonického převodu, který
se objevil pozdějších, dokonalejších typech Batiščevových strojů.
Kronikář tulských zbrojovek psal Batiščevových strojích: přízemí
postavil dva stroje, každém nich vyvrtávalo čtyřiadvacet hlavní. sloužily
slavně kutuzovovským vojákům, hrdinům vlastenecké války roce 1812
