této Mendě-
lejevově činnosti budeme podrobněji psát kapitole „Dobývání zemského
nitra**.
Zajímavý jest osud prací zmíněného již západoevropského učence Gustava
Tammanna, který kdysi pokoušel vystupovat tomto vědním oboru.
S rozvojem vědy pozbývala Tammannova dílk postupně významu, zatím co
myšlenky Kurnakova jeho školy nejenže nezanikly, nýbrž naopak jsou výcho
diskem dalšího rozvoje vědy. Byl autorem
398 vědeckých děl, nichž mnohá pojednávají také geologii, ale hlavní po
zornost věnoval krystalografii.díle započatém Anosovem Čemovem pokračovali geniální učenec,
krystalograf Jevgraf Stěpanovič Fjodorov akademik Kurnakov, který
založil fysikální chemickou analysu.
Jasnou památku dějinách hutnictví zanechal také akademik Kurna
kov, který zasvětil celou svou úspěšnou činnost studiu vlivu chemického složení
látek jejich fysikální vlastnosti. Oba tyto směry Mendělejevovy
činnosti jsou spolu těsně spojeny.
Bohatý vědecký odkaz Kumakovův díla jeho žáků získaly ruské fysikální
a chemické škole světové uznání. Kumakovovy diagramy vyprávějí inženýrům tvrdosti, tažnosti,
pevnosti, pružnosti, elektrické vodivosti jiných vlastnostech slitin.
Fjodorov také původcem jiné nauky, krystalochemické analysy, svými
pracemi nesmírně rozšířil prohloubil naše znalosti molekulárního atomického
složení látek.
Jeho nesmrtelné objevy měly rozhodující význam pro rozvoj četných spe
ciálních věd.
Velkým podílem přispěl hutnictví také Mendělejev.**
Příkladem snažení velikého učence blaho všeho lidu jeho podivuhodná
předpověď rozvoje hutnictví, kterou učinil spolu jinou, právě tak důležitou
předpovědí, týkající problému podzemního zplynování uhlí.
Fjodorovova geometrická krystalografie, nauka, kterou sám založil která
vyšla jeho rukou dokonale uspořádaná matematicky dokonalá, klíčem
k poznání struktury krystalů struktury zároveň,i celkových vlastností všech
tuhých látek.
Veliký tvůrce periodického zákona byl nejen velkým theoretikem, nýbrž
i vášnivým zastáncem průmyslového pokroku.
Fjodorov věnoval celý svůj dlouhý tvůrčí život studiu krystalů.
244
.)
Mendělejev líčí velkolepé změny, které podzemní zplynování uhlí přinese
celému průmyslu, píše, „tímto způsobem bylo možné uskutečnit mnoho
důležitých úkolů průmyslu, hlavně hutnictví**.
Na pomoc jim přicházejí desítky diagramů akademika Kurnakova pro velký
počet slitin.
Dnešní badatelé, provozní inženýři inženýři-konstruktéři při své denní
práci téměř každém kroku setkávají potřebou stanovit vlastnosti toho či
onoho kovu nebo slitiny, které jsou pro důležité. Sám Mendělejev tom napsal: „Věda, abych
tak řekl, přátelí průmyslem společným úsilím nejvíce snaží, aby se
zasloužily blaho všeho lidu
