Pečlivě podrobně zkoumal krystalisační pochod
rozmanitých solí. Jeho hluboké zna
losti, výjimečný pozorovací talent schopnost vniknout podstaty jevů, byly
spojeny vedeny snahou přinést největší užitek vlasti umožnily učenci, aby
skvěle vyřešil důležité hutnické problémy.
Způsob slévání oceli, navržený Černovem, patří dnešního dne nej
pevnějším základům praktického hutnictví spolehlivým prostředkem vý
robě kovu nejlepší jakosti. Jakmile objevil tajemství vzniku krystalů ingotech, ihned
uplatnil své theorie praxi.
Avšak Západě pokoušejí popírat zcela nepochybné skutečnosti.
Černov zjistil, tuhnutí začíná chvíli, kdy vzniknou zv. Někdy také vzniknou velké pravidelné krystaly dutině kovu, ve
staženině, která tvoří při povrchu ingotu zmenšením objemu kovu. Veden snahou, aby nalezl nejpříznivější podmínky
pro pravidelný růst krystalisačních os, navrhl nový způsob výroby ingotů otoč
ných kokilách.
Postup tuhnutí způsob ochlazování, něž takto přišel, aplikoval potom
na kov.
Buržoasní historie techniky přiznala prvenství tomto oboru zahraničnímu
učenci ammannovi, který vystoupil krystalisační theorii (zcela shodnou
s theorii Černovovou) dvanáct let. praxe potvrdila naprostou správnost cesty, níž ruský učenec
ubíral. Nejdříve vznikají krystaly tam,
kde kov přichází styku chladnoucími stěnami kokily.
Černovova díla došla zaslouženého uznání naší zemi celém světě.přikročil studiu jiných látek.
Černovovi, který dělal sbírku takových volně vzniklých krystalů, po
štěstilo nalézt staženině stotunového ingotu zajímavý ocelový krystal, který
vážil 3,45 kilogramu.
Vědecký odkaz „otce metalografie" obsahuje ještě četné poznatky, týkající se
rozličných nesnadných otázek metalografie.
Kterýsi francouzský badatel nadšeně napsal Černovovi: „Pozorovací
talent, schopnost proniknout jádru věci široké zobecňování myšlenek jsou
charakteristické rysy Černovových prací, které nás přesvědčují jeho výjimeč
ných znalostech.
Význam novátorské činnosti Černovovy nesmírný. krystalické
zárodky, nichž potom tvoří krystalické osy. Černov domníval, odstředivá síla vytlačí krystaly vzniklé
uprostřed ingotu jeho povrchu, odkud bude vycházet celý postup tuhnutí
kovu, takže struktura ingotu bude rovnoměrnější."
242
. Vyobrazení tohoto krystalu, známého pod jménem „Čer-
novův krystal", lze nalézt téměř každé knize metalografii.
S výzkumy krystalisačních pochodů spojen rovněž Černovův znamenitý
technický vynález. Zato však tlačí navzájem sebe, proplé
tají křiví. Tím chladnutí zpomaluje krystaly, které
vzniknou později, mají větší rozměry. Černov úspěchem zjišťoval napětí,
které vzniká při chladnutí ingotů, při kování při střelbě děl. Tento poznatek
je ještě dnes hlavním východiskem všech projektů dělových hlavní.
Theorii krystalisace kovů, tak důležitou pro hutnickou praxi, vytvořil ruský
učenec. Jinými slovy, tekutý
kov pokrývá tvrdou kůrou
