Nedalo mnoho námahy vyvrátit tento pomlouvačný výmysl.
219
.
Avšak uvedený list neuveřejnil vyvrácení pomluvy. „Originál",
0 němž noviny zmiňovaly, popisoval všeho všudy práci jednoho závodu Ně
mecku, jehož vedoucím byl autor knížky. Tato zařízení jsou rozličně pro
vedena. Anglii USA byly zřízeny akademie pro důlní inženýry teprve
v XIX. příklad Francii byla podobná vysoká škola založena dvacet let
později. na
začátku XIX. století.
V době sestrojili ruští technici mechanická zařízení pro slévání mědi
a olova, první světě. odborníky-učenci nezůstávali pozadu ani pokrokoví
hutníci-praktikové, kteří obohatili ruský hutní průmysl konci XVIII. Kokilky, spojené způsob traktorových
housenkových pásů, procházejí dlouhou řadou podél žlabu, plní kovem, vy-
klápějí vychladlé housky, načež znovu vracejí pro novou dávku. velkých pecí zřizují mechanická
zařízení pohyblivými kokilkami. století značným počtem vynálezů.
Přesto vyskytli lidé, kteří zdráhali uznat Lomonosova zakladatele
vědeckého hutnictví upřít zásluhy tomto oboru.Lomonosovova kniha „První základy hutnictví čili využití rud“ byla více
než půl století výtečnou příručkou ruských hutníků jejich kredem.
Jakmile proražen odpichový otvor pece vyrazí oslnivý proud, vstoupí
v činnost slévací zařízení. Přejímá pohybující žhavý tekutý kov žlabu vede
jej kokil, forem, nichž kov chladne. Používalo jich suzunském barnaulském závodě
1v jiných ruských závodech. Je-li pec malá jsou-li formy schopné pojmout celou tavbu přímo před
odpichovým otvorem, bývá slévací zařízení vybaveno otočným žlabem, který
postupuje kokily kokile plní je. ještě dlouho ne
přátelé Lomonosova celé ruské vědy pokoušeli poukazovat vylhanou po
mluvu. Stalo již Lomo-
nosovově smrti.
Báňská akademie, níž vycházeli výteční odborníci, nemálo přispěla roz
voji domácího hutnictví. Zachoval dneška obrázek jednoho takového
slévacího stroje, jejž roku 1798 „podle skutečnosti nakreslil poddůlní Andrej
Bessonov".
Dnes používá mechanického slévání železa barevných kovů stovkách
závodů.
Je příznačné, školení důlních inženýrů předčilo Rusko mnohé evropské
země.
Roku 1774, jedenáct let uveřejnění Lomonosovova díla, došlo dějinách
ruského hutnictví ještě jedné velké události: Petrohradě byla slavnostně
otevřena vysoká škola báňská, Gornyj institut, první civilní vysoká technická
škola Rusku. Slavný
Lomonosov velmi pomohl svým rodákům, kteří ovládli rudné bohatství Uralu,
Sibiře, Altaje Ukrajiny . Kromě toho bylo toto dílo svým
rozsahem mnohem menší než základní dílo Lomonosovovo. Roku 1776 listě „Sankt-Petěrburgskije vědomosti" objevil
článek, němž tvrdilo, „První základy hutnictví" nejsou původním dílem
ruského učence, nýbrž jen překladem německé knížky. vysokých pecí pecí tavení mědi jsou zařízení, která přicházejí
na pomoc hutníkům nejdůležitější chvíli, když pece vypouští vyrobený kov
