Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 221 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Nedalo mnoho námahy vyvrátit tento pomlouvačný výmysl. odborníky-učenci nezůstávali pozadu ani pokrokoví hutníci-praktikové, kteří obohatili ruský hutní průmysl konci XVIII.Lomonosovova kniha „První základy hutnictví čili využití rud“ byla více než půl století výtečnou příručkou ruských hutníků jejich kredem. Přesto vyskytli lidé, kteří zdráhali uznat Lomonosova zakladatele vědeckého hutnictví upřít zásluhy tomto oboru. na začátku XIX. velkých pecí zřizují mechanická zařízení pohyblivými kokilkami. Slavný Lomonosov velmi pomohl svým rodákům, kteří ovládli rudné bohatství Uralu, Sibiře, Altaje Ukrajiny . Používalo jich suzunském barnaulském závodě 1v jiných ruských závodech. Zachoval dneška obrázek jednoho takového slévacího stroje, jejž roku 1798 „podle skutečnosti nakreslil poddůlní Andrej Bessonov". Jakmile proražen odpichový otvor pece vyrazí oslnivý proud, vstoupí v činnost slévací zařízení. Kokilky, spojené způsob traktorových housenkových pásů, procházejí dlouhou řadou podél žlabu, plní kovem, vy- klápějí vychladlé housky, načež znovu vracejí pro novou dávku. Roku 1774, jedenáct let uveřejnění Lomonosovova díla, došlo dějinách ruského hutnictví ještě jedné velké události: Petrohradě byla slavnostně otevřena vysoká škola báňská, Gornyj institut, první civilní vysoká technická škola Rusku. Je příznačné, školení důlních inženýrů předčilo Rusko mnohé evropské země. Anglii USA byly zřízeny akademie pro důlní inženýry teprve v XIX. příklad Francii byla podobná vysoká škola založena dvacet let později. Báňská akademie, níž vycházeli výteční odborníci, nemálo přispěla roz­ voji domácího hutnictví. „Originál", 0 němž noviny zmiňovaly, popisoval všeho všudy práci jednoho závodu Ně­ mecku, jehož vedoucím byl autor knížky. století. Roku 1776 listě „Sankt-Petěrburgskije vědomosti" objevil článek, němž tvrdilo, „První základy hutnictví" nejsou původním dílem ruského učence, nýbrž jen překladem německé knížky. V době sestrojili ruští technici mechanická zařízení pro slévání mědi a olova, první světě. Tato zařízení jsou rozličně pro­ vedena. Kromě toho bylo toto dílo svým rozsahem mnohem menší než základní dílo Lomonosovovo. Je-li pec malá jsou-li formy schopné pojmout celou tavbu přímo před odpichovým otvorem, bývá slévací zařízení vybaveno otočným žlabem, který postupuje kokily kokile plní je. Stalo již Lomo- nosovově smrti. vysokých pecí pecí tavení mědi jsou zařízení, která přicházejí na pomoc hutníkům nejdůležitější chvíli, když pece vypouští vyrobený kov. Dnes používá mechanického slévání železa barevných kovů stovkách závodů. Avšak uvedený list neuveřejnil vyvrácení pomluvy. století značným počtem vynálezů. 219 . Přejímá pohybující žhavý tekutý kov žlabu vede jej kokil, forem, nichž kov chladne. ještě dlouho ne­ přátelé Lomonosova celé ruské vědy pokoušeli poukazovat vylhanou po­ mluvu