Báňská akademie, níž vycházeli výteční odborníci, nemálo přispěla roz
voji domácího hutnictví. Kromě toho bylo toto dílo svým
rozsahem mnohem menší než základní dílo Lomonosovovo. Tato zařízení jsou rozličně pro
vedena.Lomonosovova kniha „První základy hutnictví čili využití rud“ byla více
než půl století výtečnou příručkou ruských hutníků jejich kredem. století.
Je příznačné, školení důlních inženýrů předčilo Rusko mnohé evropské
země. velkých pecí zřizují mechanická
zařízení pohyblivými kokilkami. Kokilky, spojené způsob traktorových
housenkových pásů, procházejí dlouhou řadou podél žlabu, plní kovem, vy-
klápějí vychladlé housky, načež znovu vracejí pro novou dávku.
219
. Zachoval dneška obrázek jednoho takového
slévacího stroje, jejž roku 1798 „podle skutečnosti nakreslil poddůlní Andrej
Bessonov". „Originál",
0 němž noviny zmiňovaly, popisoval všeho všudy práci jednoho závodu Ně
mecku, jehož vedoucím byl autor knížky. Je-li pec malá jsou-li formy schopné pojmout celou tavbu přímo před
odpichovým otvorem, bývá slévací zařízení vybaveno otočným žlabem, který
postupuje kokily kokile plní je.
Roku 1774, jedenáct let uveřejnění Lomonosovova díla, došlo dějinách
ruského hutnictví ještě jedné velké události: Petrohradě byla slavnostně
otevřena vysoká škola báňská, Gornyj institut, první civilní vysoká technická
škola Rusku. ještě dlouho ne
přátelé Lomonosova celé ruské vědy pokoušeli poukazovat vylhanou po
mluvu.
Jakmile proražen odpichový otvor pece vyrazí oslnivý proud, vstoupí
v činnost slévací zařízení. Přejímá pohybující žhavý tekutý kov žlabu vede
jej kokil, forem, nichž kov chladne.
Nedalo mnoho námahy vyvrátit tento pomlouvačný výmysl. na
začátku XIX. Roku 1776 listě „Sankt-Petěrburgskije vědomosti" objevil
článek, němž tvrdilo, „První základy hutnictví" nejsou původním dílem
ruského učence, nýbrž jen překladem německé knížky.
Přesto vyskytli lidé, kteří zdráhali uznat Lomonosova zakladatele
vědeckého hutnictví upřít zásluhy tomto oboru. Stalo již Lomo-
nosovově smrti. vysokých pecí pecí tavení mědi jsou zařízení, která přicházejí
na pomoc hutníkům nejdůležitější chvíli, když pece vypouští vyrobený kov. odborníky-učenci nezůstávali pozadu ani pokrokoví
hutníci-praktikové, kteří obohatili ruský hutní průmysl konci XVIII. příklad Francii byla podobná vysoká škola založena dvacet let
později. Slavný
Lomonosov velmi pomohl svým rodákům, kteří ovládli rudné bohatství Uralu,
Sibiře, Altaje Ukrajiny . Anglii USA byly zřízeny akademie pro důlní inženýry teprve
v XIX.
V době sestrojili ruští technici mechanická zařízení pro slévání mědi
a olova, první světě.
Dnes používá mechanického slévání železa barevných kovů stovkách
závodů.
Avšak uvedený list neuveřejnil vyvrácení pomluvy. Používalo jich suzunském barnaulském závodě
1v jiných ruských závodech. století značným počtem vynálezů
