Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 221 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Přesto vyskytli lidé, kteří zdráhali uznat Lomonosova zakladatele vědeckého hutnictví upřít zásluhy tomto oboru. ještě dlouho ne­ přátelé Lomonosova celé ruské vědy pokoušeli poukazovat vylhanou po­ mluvu. vysokých pecí pecí tavení mědi jsou zařízení, která přicházejí na pomoc hutníkům nejdůležitější chvíli, když pece vypouští vyrobený kov. Báňská akademie, níž vycházeli výteční odborníci, nemálo přispěla roz­ voji domácího hutnictví. Přejímá pohybující žhavý tekutý kov žlabu vede jej kokil, forem, nichž kov chladne. Anglii USA byly zřízeny akademie pro důlní inženýry teprve v XIX. Stalo již Lomo- nosovově smrti. velkých pecí zřizují mechanická zařízení pohyblivými kokilkami. století značným počtem vynálezů. Kokilky, spojené způsob traktorových housenkových pásů, procházejí dlouhou řadou podél žlabu, plní kovem, vy- klápějí vychladlé housky, načež znovu vracejí pro novou dávku. Je-li pec malá jsou-li formy schopné pojmout celou tavbu přímo před odpichovým otvorem, bývá slévací zařízení vybaveno otočným žlabem, který postupuje kokily kokile plní je. V době sestrojili ruští technici mechanická zařízení pro slévání mědi a olova, první světě. Jakmile proražen odpichový otvor pece vyrazí oslnivý proud, vstoupí v činnost slévací zařízení. příklad Francii byla podobná vysoká škola založena dvacet let později. Tato zařízení jsou rozličně pro­ vedena. Dnes používá mechanického slévání železa barevných kovů stovkách závodů. Nedalo mnoho námahy vyvrátit tento pomlouvačný výmysl. odborníky-učenci nezůstávali pozadu ani pokrokoví hutníci-praktikové, kteří obohatili ruský hutní průmysl konci XVIII. Zachoval dneška obrázek jednoho takového slévacího stroje, jejž roku 1798 „podle skutečnosti nakreslil poddůlní Andrej Bessonov". Roku 1776 listě „Sankt-Petěrburgskije vědomosti" objevil článek, němž tvrdilo, „První základy hutnictví" nejsou původním dílem ruského učence, nýbrž jen překladem německé knížky. Kromě toho bylo toto dílo svým rozsahem mnohem menší než základní dílo Lomonosovovo. Slavný Lomonosov velmi pomohl svým rodákům, kteří ovládli rudné bohatství Uralu, Sibiře, Altaje Ukrajiny . Roku 1774, jedenáct let uveřejnění Lomonosovova díla, došlo dějinách ruského hutnictví ještě jedné velké události: Petrohradě byla slavnostně otevřena vysoká škola báňská, Gornyj institut, první civilní vysoká technická škola Rusku.Lomonosovova kniha „První základy hutnictví čili využití rud“ byla více než půl století výtečnou příručkou ruských hutníků jejich kredem. Používalo jich suzunském barnaulském závodě 1v jiných ruských závodech. Je příznačné, školení důlních inženýrů předčilo Rusko mnohé evropské země. Avšak uvedený list neuveřejnil vyvrácení pomluvy. století. na začátku XIX. „Originál", 0 němž noviny zmiňovaly, popisoval všeho všudy práci jednoho závodu Ně­ mecku, jehož vedoucím byl autor knížky. 219