Slavný
Lomonosov velmi pomohl svým rodákům, kteří ovládli rudné bohatství Uralu,
Sibiře, Altaje Ukrajiny .
Přesto vyskytli lidé, kteří zdráhali uznat Lomonosova zakladatele
vědeckého hutnictví upřít zásluhy tomto oboru.
219
. Zachoval dneška obrázek jednoho takového
slévacího stroje, jejž roku 1798 „podle skutečnosti nakreslil poddůlní Andrej
Bessonov". velkých pecí zřizují mechanická
zařízení pohyblivými kokilkami.
Avšak uvedený list neuveřejnil vyvrácení pomluvy. Anglii USA byly zřízeny akademie pro důlní inženýry teprve
v XIX. Kokilky, spojené způsob traktorových
housenkových pásů, procházejí dlouhou řadou podél žlabu, plní kovem, vy-
klápějí vychladlé housky, načež znovu vracejí pro novou dávku. ještě dlouho ne
přátelé Lomonosova celé ruské vědy pokoušeli poukazovat vylhanou po
mluvu. Používalo jich suzunském barnaulském závodě
1v jiných ruských závodech. vysokých pecí pecí tavení mědi jsou zařízení, která přicházejí
na pomoc hutníkům nejdůležitější chvíli, když pece vypouští vyrobený kov.
Roku 1774, jedenáct let uveřejnění Lomonosovova díla, došlo dějinách
ruského hutnictví ještě jedné velké události: Petrohradě byla slavnostně
otevřena vysoká škola báňská, Gornyj institut, první civilní vysoká technická
škola Rusku.Lomonosovova kniha „První základy hutnictví čili využití rud“ byla více
než půl století výtečnou příručkou ruských hutníků jejich kredem. Kromě toho bylo toto dílo svým
rozsahem mnohem menší než základní dílo Lomonosovovo. století. Stalo již Lomo-
nosovově smrti.
Dnes používá mechanického slévání železa barevných kovů stovkách
závodů. století značným počtem vynálezů. příklad Francii byla podobná vysoká škola založena dvacet let
později.
Je příznačné, školení důlních inženýrů předčilo Rusko mnohé evropské
země.
Jakmile proražen odpichový otvor pece vyrazí oslnivý proud, vstoupí
v činnost slévací zařízení. Roku 1776 listě „Sankt-Petěrburgskije vědomosti" objevil
článek, němž tvrdilo, „První základy hutnictví" nejsou původním dílem
ruského učence, nýbrž jen překladem německé knížky.
V době sestrojili ruští technici mechanická zařízení pro slévání mědi
a olova, první světě. odborníky-učenci nezůstávali pozadu ani pokrokoví
hutníci-praktikové, kteří obohatili ruský hutní průmysl konci XVIII.
Nedalo mnoho námahy vyvrátit tento pomlouvačný výmysl.
Báňská akademie, níž vycházeli výteční odborníci, nemálo přispěla roz
voji domácího hutnictví. Je-li pec malá jsou-li formy schopné pojmout celou tavbu přímo před
odpichovým otvorem, bývá slévací zařízení vybaveno otočným žlabem, který
postupuje kokily kokile plní je. na
začátku XIX. Tato zařízení jsou rozličně pro
vedena. „Originál",
0 němž noviny zmiňovaly, popisoval všeho všudy práci jednoho závodu Ně
mecku, jehož vedoucím byl autor knížky. Přejímá pohybující žhavý tekutý kov žlabu vede
jej kokil, forem, nichž kov chladne
