chat", neboť získala nové mohutné plíce. Měla být těžká důležitá práce jakési „úzké místo"
tehdejšího průmyslu. Jako „plic" vysokých pecí používalo stále ještě měchů
skříňových, které však nemohly pro nedokonalou konstrukci dosáhnout tak vyso
kého tlaku dmýchání, jakého třeba pro značně vysoké šachtové pece. rovněž obtížné jednou výfučnou stejnoměrně vyplnit vzdu
chem ohromné „břicho" pece, jako bylo obtížné provětrat malým okénkem
celý divadelní sál.
Polzunov uskutečnil tento vynález, když směřoval svým hlavním cílem,
za sestrojením parního stroje, schopného vytlačit průmyslu primitivní vodní
kolo. umožnilo stavět pece ještě vyšší
a ještě výkonnější. Avšak výfučna,
podobná dýchajícímu hrdlu, zůstávala jako dříve jen jedna. Bylo nalezeno první důležité
použití parního stroje.
Jak vidíme, vynález Machotinův pomohl zřídit vydatné stejnoměrnější
dmýchání. Zůstávalo méně „nehyb
ných" oblastí, kde redukční pochod probíhal pomaleji.
Vzduch snáze proudil všech koutů pece. bránilo, aby se
pec ještě zvětšila.
Avšak Polzunovovi bylo zřejmé, nelze pouze nahradit mlýnské kolo parním
strojem ponechat beze změny ostatní zařízení dmychadla.
Nasadí okovy také pohonnému stroji, nedovolí mu, aby uplatnil plné síle,
a skryjí lidským zrakům četné přednosti nového mohutného stroje. Obrazně řečeno, pec dostala
druhé „dýchací hrdlo", kterým mohla vdechovat dostatečné dávky vzduchu.
Cesta, kterou nastoupil Machotin, vedla dobrým výsledkům. Ale před hutníky vyvstal také jiný úkol: bylo třeba zvýšit tlak
vzduchu, dmýchaného vysoké pece.
Vysoká pec dostala nové možnosti, když ruský hutník Grigorij Machotin
vynalezl dmychací soustavu dvěma výfučnami. dvě stě
let, které uplynuly doby Machotinovy, vzrostl počet výfučen, které naplňují
pec vzduchem, osm, deset, šestnáct. Vysoká pec mohla růst.
Ve válci parního stroje rozpíná pára, která tlačí píst, dmychadle však
212
.
Polzunov rozhodl: spolu jeho strojem musí pracovat nové dmychadlo.
Polzunov, skvělý znalec techniky své doby, správně rozhodl: takovým
„úzkým místem" dmýchání hutních pecích. takovém případě
se málo výkonné skříňové měchy „pomstí" „rozloučení" mlýnským kolem.
A sestrojí! Polzunovovo válcové dmychadlo svým složením velmi podobá
parnímu stroji, avšak pracuje doslova „obráceně". Tyto
měchy, které vdechly kdysi peci sílu dalšímu růstu, proměnily polovině
XVIII. Roku
1765 vynalezl Polzunov zcela nový druh dmychadla dmychadlo válcové. Polzunov, který zamýšlel sestrojit mohutný pohonný stroj, který konal
rozmanité práce, musil také řešit nemálo důležitou otázku, jaké posláni určit
svému výtvoru, aby všem bylo rázem zřejmé, čím vyniká nad málo výkonným
mlýnským kolem.
Tyto okovy rozlomil velký ruský technik Ivan Ivanovič Polzunov. století okovy, které zdržovaly vývoj pece. Redukční pochod, nebo,
jak říká, chod pece, nejen urychlil, nýbrž stal stejnoměrnějším. Na
tomto vynálezu bylo nejdůležitější, dmýchaný proud vzduchu přicházel nyní
do pece dvou stran
