Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 214 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
A sestrojí! Polzunovovo válcové dmychadlo svým složením velmi podobá parnímu stroji, avšak pracuje doslova „obráceně".chat", neboť získala nové mohutné plíce. Ve válci parního stroje rozpíná pára, která tlačí píst, dmychadle však 212 . Cesta, kterou nastoupil Machotin, vedla dobrým výsledkům. Roku 1765 vynalezl Polzunov zcela nový druh dmychadla dmychadlo válcové. Polzunov, který zamýšlel sestrojit mohutný pohonný stroj, který konal rozmanité práce, musil také řešit nemálo důležitou otázku, jaké posláni určit svému výtvoru, aby všem bylo rázem zřejmé, čím vyniká nad málo výkonným mlýnským kolem. Zůstávalo méně „nehyb­ ných" oblastí, kde redukční pochod probíhal pomaleji. Jako „plic" vysokých pecí používalo stále ještě měchů skříňových, které však nemohly pro nedokonalou konstrukci dosáhnout tak vyso­ kého tlaku dmýchání, jakého třeba pro značně vysoké šachtové pece. rovněž obtížné jednou výfučnou stejnoměrně vyplnit vzdu­ chem ohromné „břicho" pece, jako bylo obtížné provětrat malým okénkem celý divadelní sál. Avšak Polzunovovi bylo zřejmé, nelze pouze nahradit mlýnské kolo parním strojem ponechat beze změny ostatní zařízení dmychadla. takovém případě se málo výkonné skříňové měchy „pomstí" „rozloučení" mlýnským kolem. Polzunov, skvělý znalec techniky své doby, správně rozhodl: takovým „úzkým místem" dmýchání hutních pecích. Bylo nalezeno první důležité použití parního stroje. dvě stě let, které uplynuly doby Machotinovy, vzrostl počet výfučen, které naplňují pec vzduchem, osm, deset, šestnáct. Vzduch snáze proudil všech koutů pece. století okovy, které zdržovaly vývoj pece. Ale před hutníky vyvstal také jiný úkol: bylo třeba zvýšit tlak vzduchu, dmýchaného vysoké pece. Vysoká pec mohla růst. umožnilo stavět pece ještě vyšší a ještě výkonnější. Vysoká pec dostala nové možnosti, když ruský hutník Grigorij Machotin vynalezl dmychací soustavu dvěma výfučnami. Na tomto vynálezu bylo nejdůležitější, dmýchaný proud vzduchu přicházel nyní do pece dvou stran. bránilo, aby se pec ještě zvětšila. Tyto okovy rozlomil velký ruský technik Ivan Ivanovič Polzunov. Nasadí okovy také pohonnému stroji, nedovolí mu, aby uplatnil plné síle, a skryjí lidským zrakům četné přednosti nového mohutného stroje. Redukční pochod, nebo, jak říká, chod pece, nejen urychlil, nýbrž stal stejnoměrnějším. Tyto měchy, které vdechly kdysi peci sílu dalšímu růstu, proměnily polovině XVIII. Měla být těžká důležitá práce jakési „úzké místo" tehdejšího průmyslu. Polzunov uskutečnil tento vynález, když směřoval svým hlavním cílem, za sestrojením parního stroje, schopného vytlačit průmyslu primitivní vodní kolo. Polzunov rozhodl: spolu jeho strojem musí pracovat nové dmychadlo. Obrazně řečeno, pec dostala druhé „dýchací hrdlo", kterým mohla vdechovat dostatečné dávky vzduchu. Jak vidíme, vynález Machotinův pomohl zřídit vydatné stejnoměrnější dmýchání. Avšak výfučna, podobná dýchajícímu hrdlu, zůstávala jako dříve jen jedna