Polzunov uskutečnil tento vynález, když směřoval svým hlavním cílem,
za sestrojením parního stroje, schopného vytlačit průmyslu primitivní vodní
kolo.
A sestrojí! Polzunovovo válcové dmychadlo svým složením velmi podobá
parnímu stroji, avšak pracuje doslova „obráceně". takovém případě
se málo výkonné skříňové měchy „pomstí" „rozloučení" mlýnským kolem.
Polzunov rozhodl: spolu jeho strojem musí pracovat nové dmychadlo. Redukční pochod, nebo,
jak říká, chod pece, nejen urychlil, nýbrž stal stejnoměrnějším.
Tyto okovy rozlomil velký ruský technik Ivan Ivanovič Polzunov.
Polzunov, skvělý znalec techniky své doby, správně rozhodl: takovým
„úzkým místem" dmýchání hutních pecích. Na
tomto vynálezu bylo nejdůležitější, dmýchaný proud vzduchu přicházel nyní
do pece dvou stran. Vysoká pec mohla růst.
Ve válci parního stroje rozpíná pára, která tlačí píst, dmychadle však
212
.
Nasadí okovy také pohonnému stroji, nedovolí mu, aby uplatnil plné síle,
a skryjí lidským zrakům četné přednosti nového mohutného stroje.
Vysoká pec dostala nové možnosti, když ruský hutník Grigorij Machotin
vynalezl dmychací soustavu dvěma výfučnami. Tyto
měchy, které vdechly kdysi peci sílu dalšímu růstu, proměnily polovině
XVIII.
Avšak Polzunovovi bylo zřejmé, nelze pouze nahradit mlýnské kolo parním
strojem ponechat beze změny ostatní zařízení dmychadla. Obrazně řečeno, pec dostala
druhé „dýchací hrdlo", kterým mohla vdechovat dostatečné dávky vzduchu. Jako „plic" vysokých pecí používalo stále ještě měchů
skříňových, které však nemohly pro nedokonalou konstrukci dosáhnout tak vyso
kého tlaku dmýchání, jakého třeba pro značně vysoké šachtové pece.
Cesta, kterou nastoupil Machotin, vedla dobrým výsledkům.
Jak vidíme, vynález Machotinův pomohl zřídit vydatné stejnoměrnější
dmýchání. Roku
1765 vynalezl Polzunov zcela nový druh dmychadla dmychadlo válcové.chat", neboť získala nové mohutné plíce. umožnilo stavět pece ještě vyšší
a ještě výkonnější. bránilo, aby se
pec ještě zvětšila. Zůstávalo méně „nehyb
ných" oblastí, kde redukční pochod probíhal pomaleji. rovněž obtížné jednou výfučnou stejnoměrně vyplnit vzdu
chem ohromné „břicho" pece, jako bylo obtížné provětrat malým okénkem
celý divadelní sál.
Vzduch snáze proudil všech koutů pece. století okovy, které zdržovaly vývoj pece. Měla být těžká důležitá práce jakési „úzké místo"
tehdejšího průmyslu. Bylo nalezeno první důležité
použití parního stroje. Ale před hutníky vyvstal také jiný úkol: bylo třeba zvýšit tlak
vzduchu, dmýchaného vysoké pece. Avšak výfučna,
podobná dýchajícímu hrdlu, zůstávala jako dříve jen jedna. dvě stě
let, které uplynuly doby Machotinovy, vzrostl počet výfučen, které naplňují
pec vzduchem, osm, deset, šestnáct. Polzunov, který zamýšlel sestrojit mohutný pohonný stroj, který konal
rozmanité práce, musil také řešit nemálo důležitou otázku, jaké posláni určit
svému výtvoru, aby všem bylo rázem zřejmé, čím vyniká nad málo výkonným
mlýnským kolem
