Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 214 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Roku 1765 vynalezl Polzunov zcela nový druh dmychadla dmychadlo válcové. Vzduch snáze proudil všech koutů pece. takovém případě se málo výkonné skříňové měchy „pomstí" „rozloučení" mlýnským kolem. Zůstávalo méně „nehyb­ ných" oblastí, kde redukční pochod probíhal pomaleji. Ale před hutníky vyvstal také jiný úkol: bylo třeba zvýšit tlak vzduchu, dmýchaného vysoké pece. Polzunov uskutečnil tento vynález, když směřoval svým hlavním cílem, za sestrojením parního stroje, schopného vytlačit průmyslu primitivní vodní kolo. Ve válci parního stroje rozpíná pára, která tlačí píst, dmychadle však 212 . Polzunov, skvělý znalec techniky své doby, správně rozhodl: takovým „úzkým místem" dmýchání hutních pecích. Polzunov rozhodl: spolu jeho strojem musí pracovat nové dmychadlo. Avšak výfučna, podobná dýchajícímu hrdlu, zůstávala jako dříve jen jedna. Obrazně řečeno, pec dostala druhé „dýchací hrdlo", kterým mohla vdechovat dostatečné dávky vzduchu. Bylo nalezeno první důležité použití parního stroje. Cesta, kterou nastoupil Machotin, vedla dobrým výsledkům. A sestrojí! Polzunovovo válcové dmychadlo svým složením velmi podobá parnímu stroji, avšak pracuje doslova „obráceně". umožnilo stavět pece ještě vyšší a ještě výkonnější. Redukční pochod, nebo, jak říká, chod pece, nejen urychlil, nýbrž stal stejnoměrnějším. Měla být těžká důležitá práce jakési „úzké místo" tehdejšího průmyslu. bránilo, aby se pec ještě zvětšila. dvě stě let, které uplynuly doby Machotinovy, vzrostl počet výfučen, které naplňují pec vzduchem, osm, deset, šestnáct. Tyto měchy, které vdechly kdysi peci sílu dalšímu růstu, proměnily polovině XVIII. rovněž obtížné jednou výfučnou stejnoměrně vyplnit vzdu­ chem ohromné „břicho" pece, jako bylo obtížné provětrat malým okénkem celý divadelní sál. Vysoká pec mohla růst. století okovy, které zdržovaly vývoj pece. Jako „plic" vysokých pecí používalo stále ještě měchů skříňových, které však nemohly pro nedokonalou konstrukci dosáhnout tak vyso­ kého tlaku dmýchání, jakého třeba pro značně vysoké šachtové pece.chat", neboť získala nové mohutné plíce. Jak vidíme, vynález Machotinův pomohl zřídit vydatné stejnoměrnější dmýchání. Polzunov, který zamýšlel sestrojit mohutný pohonný stroj, který konal rozmanité práce, musil také řešit nemálo důležitou otázku, jaké posláni určit svému výtvoru, aby všem bylo rázem zřejmé, čím vyniká nad málo výkonným mlýnským kolem. Vysoká pec dostala nové možnosti, když ruský hutník Grigorij Machotin vynalezl dmychací soustavu dvěma výfučnami. Avšak Polzunovovi bylo zřejmé, nelze pouze nahradit mlýnské kolo parním strojem ponechat beze změny ostatní zařízení dmychadla. Na tomto vynálezu bylo nejdůležitější, dmýchaný proud vzduchu přicházel nyní do pece dvou stran. Tyto okovy rozlomil velký ruský technik Ivan Ivanovič Polzunov. Nasadí okovy také pohonnému stroji, nedovolí mu, aby uplatnil plné síle, a skryjí lidským zrakům četné přednosti nového mohutného stroje