A opravdu této proslulosti zasloužili. Její hutnictví bylo nezadržitel
ným kácením lesů připraveno palivo upadalo.
Tatiščev, který byl letech 1720—22 Urale, založil tam školy, nichž
se vyučovalo hornictví. Žáky těchto škol byly posléze stovky neznámých
205
. svých pokynech pro školy napsal, žák „nejen
přihlížet, ale podle možnosti rukou použít, umění řemesla, čem ono záleží,
jasně uvědomit něm uvažovat. století stala základem
k vybudování mohutného strojírenského průmyslu, prvního dějinách. Zvlášť hojně kupovala
Anglie, která zakoušela opravdový hlad železe. stále rozvíjející průmysl
potřeboval železo pro stavbu přádacích strojů, tkalcovských stavů později pro
parní stroje. Holandska, kam byly poslány zkoušku
první vzorky železa, vytěženého magnetovce, oznámili, „lepší být ne
může” .která sice neobsahuje škodlivých příměsí, ale velmi těžko zpracovat. století svými absolventy, době nejdo
vednějšími lidmi pro důlní služby” .”
* *
¥
Petr nejen organisoval výstavbu nových hutních závodů, nýbrž současně
se svými rádci Vasilem Nikitičem Tatiščevem jinými také založil ruskou báň
skou školu, jako jednu prvních Evropě. Roku 1716 koupila Anglie první zásilku
ruského železa 2200 pudů, ale roku 1732 koupila více než 200 000 pudů. oprávněnou hrdostí napsal současník
o způsobu použití magnetovce, jak jej objevili ruští hutníci: dílo stalo
takovým divém, jakého nebylo celém světě, aby magnetovce železo
tavilo . . sto
letí Anglii, zakládala hlavně využití práce Rusů, kteří Urale dobý
vali rudu, vyráběli surové železo kuli zvonivý kov, vyvážený Anglie. Rusko tento hlad ukojilo.“
Podle svědectví četných historiků měly ruské báňské školy dobrý způsob
vyučovací proslávily XVIII. Jinou příčinou výborných vlastností uralského železa bylo obzvláštní
umění ruských hutníků.
Tvořivá práce ruských horníků hutníků III. století dovážela Anglie tři pětiny veškerého železa
z Ruska.
Ruské železo bylo vždy žádaným výrobkem.
V druhé polovině III. Posluchačem této školy Jekatěrinburku byl
Ivan Ivanovič Polzunov, jehož jméno stalo nesmrtelné vynálezem prvního
universálního parního stroje. Událost světodějného významu, průmyslová revoluce III.. Posluchačem „aritmetické” školy
v Jekatěrinburku byl Kozma Dmitrijevič Frolov, jeden největších znalců hor
nictví Rusku, vynálezce strojů ryžování zlata, tvůrce největšího zařízení na
využití vodní síly XVIII.“
A hranicemi opravdu žasli. Ruští
hutníci byli první, kteří dávno před cizinci poznali tajemství výroby železa mag
netovce. Známý ruský badatel, laureát Stalinovy ceny profesor Danilev-
skij vypravuje svém díle „Vynalezeno Rusku” těchto úspěších ruského hut
nictví hodnotí jejich význam takto:
,,. Uralští výrobci uměli také pálit velmi čisté dřevěné uhlí,
které neznečišťovalo železo příměsemi. století
