Jinou příčinou výborných vlastností uralského železa bylo obzvláštní
umění ruských hutníků. Známý ruský badatel, laureát Stalinovy ceny profesor Danilev-
skij vypravuje svém díle „Vynalezeno Rusku” těchto úspěších ruského hut
nictví hodnotí jejich význam takto:
,,. Posluchačem této školy Jekatěrinburku byl
Ivan Ivanovič Polzunov, jehož jméno stalo nesmrtelné vynálezem prvního
universálního parního stroje. Ruští
hutníci byli první, kteří dávno před cizinci poznali tajemství výroby železa mag
netovce. Žáky těchto škol byly posléze stovky neznámých
205
. oprávněnou hrdostí napsal současník
o způsobu použití magnetovce, jak jej objevili ruští hutníci: dílo stalo
takovým divém, jakého nebylo celém světě, aby magnetovce železo
tavilo . stále rozvíjející průmysl
potřeboval železo pro stavbu přádacích strojů, tkalcovských stavů později pro
parní stroje. . století svými absolventy, době nejdo
vednějšími lidmi pro důlní služby” . století.která sice neobsahuje škodlivých příměsí, ale velmi těžko zpracovat. Událost světodějného významu, průmyslová revoluce III. Roku 1716 koupila Anglie první zásilku
ruského železa 2200 pudů, ale roku 1732 koupila více než 200 000 pudů.“
A hranicemi opravdu žasli. Její hutnictví bylo nezadržitel
ným kácením lesů připraveno palivo upadalo. Rusko tento hlad ukojilo.. století dovážela Anglie tři pětiny veškerého železa
z Ruska.“
Podle svědectví četných historiků měly ruské báňské školy dobrý způsob
vyučovací proslávily XVIII.
Tatiščev, který byl letech 1720—22 Urale, založil tam školy, nichž
se vyučovalo hornictví. sto
letí Anglii, zakládala hlavně využití práce Rusů, kteří Urale dobý
vali rudu, vyráběli surové železo kuli zvonivý kov, vyvážený Anglie. Uralští výrobci uměli také pálit velmi čisté dřevěné uhlí,
které neznečišťovalo železo příměsemi.
V druhé polovině III.
A opravdu této proslulosti zasloužili. Holandska, kam byly poslány zkoušku
první vzorky železa, vytěženého magnetovce, oznámili, „lepší být ne
může” .
Ruské železo bylo vždy žádaným výrobkem. století stala základem
k vybudování mohutného strojírenského průmyslu, prvního dějinách. Zvlášť hojně kupovala
Anglie, která zakoušela opravdový hlad železe.”
* *
¥
Petr nejen organisoval výstavbu nových hutních závodů, nýbrž současně
se svými rádci Vasilem Nikitičem Tatiščevem jinými také založil ruskou báň
skou školu, jako jednu prvních Evropě.
Tvořivá práce ruských horníků hutníků III. Posluchačem „aritmetické” školy
v Jekatěrinburku byl Kozma Dmitrijevič Frolov, jeden největších znalců hor
nictví Rusku, vynálezce strojů ryžování zlata, tvůrce největšího zařízení na
využití vodní síly XVIII. svých pokynech pro školy napsal, žák „nejen
přihlížet, ale podle možnosti rukou použít, umění řemesla, čem ono záleží,
jasně uvědomit něm uvažovat
