Známý ruský badatel, laureát Stalinovy ceny profesor Danilev-
skij vypravuje svém díle „Vynalezeno Rusku” těchto úspěších ruského hut
nictví hodnotí jejich význam takto:
,,. Posluchačem „aritmetické” školy
v Jekatěrinburku byl Kozma Dmitrijevič Frolov, jeden největších znalců hor
nictví Rusku, vynálezce strojů ryžování zlata, tvůrce největšího zařízení na
využití vodní síly XVIII. Roku 1716 koupila Anglie první zásilku
ruského železa 2200 pudů, ale roku 1732 koupila více než 200 000 pudů. Ruští
hutníci byli první, kteří dávno před cizinci poznali tajemství výroby železa mag
netovce.
A opravdu této proslulosti zasloužili. Holandska, kam byly poslány zkoušku
první vzorky železa, vytěženého magnetovce, oznámili, „lepší být ne
může” . Zvlášť hojně kupovala
Anglie, která zakoušela opravdový hlad železe. Žáky těchto škol byly posléze stovky neznámých
205
.
V druhé polovině III.která sice neobsahuje škodlivých příměsí, ale velmi těžko zpracovat.”
* *
¥
Petr nejen organisoval výstavbu nových hutních závodů, nýbrž současně
se svými rádci Vasilem Nikitičem Tatiščevem jinými také založil ruskou báň
skou školu, jako jednu prvních Evropě. Událost světodějného významu, průmyslová revoluce III. Její hutnictví bylo nezadržitel
ným kácením lesů připraveno palivo upadalo. století. . oprávněnou hrdostí napsal současník
o způsobu použití magnetovce, jak jej objevili ruští hutníci: dílo stalo
takovým divém, jakého nebylo celém světě, aby magnetovce železo
tavilo . století dovážela Anglie tři pětiny veškerého železa
z Ruska.“
Podle svědectví četných historiků měly ruské báňské školy dobrý způsob
vyučovací proslávily XVIII.
Ruské železo bylo vždy žádaným výrobkem. svých pokynech pro školy napsal, žák „nejen
přihlížet, ale podle možnosti rukou použít, umění řemesla, čem ono záleží,
jasně uvědomit něm uvažovat. Jinou příčinou výborných vlastností uralského železa bylo obzvláštní
umění ruských hutníků. Uralští výrobci uměli také pálit velmi čisté dřevěné uhlí,
které neznečišťovalo železo příměsemi. stále rozvíjející průmysl
potřeboval železo pro stavbu přádacích strojů, tkalcovských stavů později pro
parní stroje.“
A hranicemi opravdu žasli. sto
letí Anglii, zakládala hlavně využití práce Rusů, kteří Urale dobý
vali rudu, vyráběli surové železo kuli zvonivý kov, vyvážený Anglie.
Tvořivá práce ruských horníků hutníků III.
Tatiščev, který byl letech 1720—22 Urale, založil tam školy, nichž
se vyučovalo hornictví.. Posluchačem této školy Jekatěrinburku byl
Ivan Ivanovič Polzunov, jehož jméno stalo nesmrtelné vynálezem prvního
universálního parního stroje. století stala základem
k vybudování mohutného strojírenského průmyslu, prvního dějinách. Rusko tento hlad ukojilo. století svými absolventy, době nejdo
vednějšími lidmi pro důlní služby”
