Posluchačem „aritmetické” školy
v Jekatěrinburku byl Kozma Dmitrijevič Frolov, jeden největších znalců hor
nictví Rusku, vynálezce strojů ryžování zlata, tvůrce největšího zařízení na
využití vodní síly XVIII. Uralští výrobci uměli také pálit velmi čisté dřevěné uhlí,
které neznečišťovalo železo příměsemi. století. Zvlášť hojně kupovala
Anglie, která zakoušela opravdový hlad železe. oprávněnou hrdostí napsal současník
o způsobu použití magnetovce, jak jej objevili ruští hutníci: dílo stalo
takovým divém, jakého nebylo celém světě, aby magnetovce železo
tavilo .
Tvořivá práce ruských horníků hutníků III. Posluchačem této školy Jekatěrinburku byl
Ivan Ivanovič Polzunov, jehož jméno stalo nesmrtelné vynálezem prvního
universálního parního stroje. Žáky těchto škol byly posléze stovky neznámých
205
. Událost světodějného významu, průmyslová revoluce III. Jinou příčinou výborných vlastností uralského železa bylo obzvláštní
umění ruských hutníků. stále rozvíjející průmysl
potřeboval železo pro stavbu přádacích strojů, tkalcovských stavů později pro
parní stroje. Ruští
hutníci byli první, kteří dávno před cizinci poznali tajemství výroby železa mag
netovce.která sice neobsahuje škodlivých příměsí, ale velmi těžko zpracovat.“
Podle svědectví četných historiků měly ruské báňské školy dobrý způsob
vyučovací proslávily XVIII. století stala základem
k vybudování mohutného strojírenského průmyslu, prvního dějinách.“
A hranicemi opravdu žasli. století dovážela Anglie tři pětiny veškerého železa
z Ruska.
Tatiščev, který byl letech 1720—22 Urale, založil tam školy, nichž
se vyučovalo hornictví. Její hutnictví bylo nezadržitel
ným kácením lesů připraveno palivo upadalo. Holandska, kam byly poslány zkoušku
první vzorky železa, vytěženého magnetovce, oznámili, „lepší být ne
může” . svých pokynech pro školy napsal, žák „nejen
přihlížet, ale podle možnosti rukou použít, umění řemesla, čem ono záleží,
jasně uvědomit něm uvažovat.. století svými absolventy, době nejdo
vednějšími lidmi pro důlní služby” . Roku 1716 koupila Anglie první zásilku
ruského železa 2200 pudů, ale roku 1732 koupila více než 200 000 pudů.
V druhé polovině III. sto
letí Anglii, zakládala hlavně využití práce Rusů, kteří Urale dobý
vali rudu, vyráběli surové železo kuli zvonivý kov, vyvážený Anglie.
Ruské železo bylo vždy žádaným výrobkem. Známý ruský badatel, laureát Stalinovy ceny profesor Danilev-
skij vypravuje svém díle „Vynalezeno Rusku” těchto úspěších ruského hut
nictví hodnotí jejich význam takto:
,,. Rusko tento hlad ukojilo.
A opravdu této proslulosti zasloužili. .”
* *
¥
Petr nejen organisoval výstavbu nových hutních závodů, nýbrž současně
se svými rádci Vasilem Nikitičem Tatiščevem jinými také založil ruskou báň
skou školu, jako jednu prvních Evropě
