Ne dost výkonná kusová pec byla nahrazena pecí Šachtovou, která umož
ňovala nejen větší, nýbrž kvalitnější výrobu železa.,
když byly měchy uváděny pohybu mlýnskými koly. Zároveň však
nastávaly nesnáze, měl-li vyrobit kujný kov, železo nebo ocel. Ruční
měchy nemohly prohnat vzduch třímetrovou čtyřmetrovou vrstvou suroviny. Nejprve považovali strusku vyhazovali je. Její tajemství
záleželo nejen plynulé činnosti velkém obsahu pecí, nýbrž zejména zdo
konaleném dmýchání. sousedství šachtových
pecí byly zřizovány odlévárny, kde vyráběly velké odlitky. Kováři
musili dlouho žhavit litinu výhních dmýchat mnoho vzduchu, aby „spálili"
část uhlíku tím dosáhli měkčího tvárnějšího kovu. Vynikající umění ruských
„vodních pracovníků", stavitelů vodních děl, mistrů, kteří sestrojili mohutné
202
.
Avšak surové železo nebylo přece tak zcela neznámé. Hutníci ním
setkávali již při výrobě těstovitého železa, dmýchalo-li pece nějakého
důvodu mnoho vzduchu.
Potom začali používat vyráběli něho odlitky. Vrstvy uhlí zavážené rudy nemohly zvětšovat,
dokud byl vzduch dmýchán měchů lidskou silou jako pecí kusových.
Tyto potíže byly odstraněny, když hutníci začali používat vodní síly, j.
Avšak tyto potíže byly méně podstatné, srovnáme-li hlavní předností,
kterou vyznačovaly šachtové pece, vysokou výkonností. Byla hlavně snaha lepší dmýchání, která umožnila
vybudovat vysokou pec.
Tato změna umožnila nepřetržitou činnost pece; pec byla zavážena podle potřeby
a struska surové železo byly pravidelně vypouštěny. Pec obrázku
je jedna prvních šachtových peci českých
Po vynálezu šachtových pecí bylo surové železo jediným výrobkem, získá
vaným rudy.bylo tekuté surové železo, které konci tavby hutníci vypouštěli pece. Tím byl umožněn rozvoj slévárenství
