Přednášející základě toho, kovové prášky
jsou velmi citlivé velmi slabé elektrické vlny, sestrojil přístroj zjišťování
vln atmosférické elektřiny; referent tento přístroj předvedl provedl pokusy
ukazující změnu odporu prášků vlivem elektrických vln.
Tento přístroj, jejž vynálezce nazval „hlásič bouřek", odpovídal rázným
zvoněním elektromagnetické signály, vysílané vibrátorem umístěným na
protější straně velké universitní síně.
Toto Uljaninovo zařízení bylo pravzorem dnes obecně známých fotočlánků
zvláštního druhu, tak zvaných ventilů. Rusku nenalezl však tento vynález podpory. Vyznačují tím, mohou sloužit jako
indikátory světla bez zvláštního zdroje proudu."
187
. Tyto přístroje fotočlánky jsou
v nynější elektrotechnice značně rozšířeny. obor techniky později zdesateronásobil účinnost jiného ruského velikého vyná
lezu stal spolu ním jádrem veškeré nynější spojovací techniky.
Tajemník Ruské fysickochemické společnosti zapsal dne května 1895 do
protokolu poradě společnosti: „A. Když zapjal selenovou destičku okruhu
elektrické baterie, zpozoroval, při osvětlení selenu vzrůstá síla proudu okru
hu. téže době anglická firma Strowger použila prací Apo-
stolovových roce 1896 zřídila automatickou telefonní ústřednu, ale ani slovem
se nezmínila skutečném autorovi použitého systému.
Zahraniční firmy později přejímaly mnoho konstrukce Apostolovovy. Popov konci své přednášky řekl: ohu vyslovit
naději, bude možno použít mého přístroje jeho dalším zdokonalení vy
sílání signálů dálku pomocí elektrických vln. Popov přednášel vztahu kovových
prášků elektrickým vlnám*.
Na základě vědeckého odkazu Stoletovova vznikl nový obor elektrotechniky
— technika fotočlánků, elektronových lamp, kathodových trubic.
Z počátku prováděl Uljanin pokusy selenem, látkou, jež schopna měnit
svůj elektrický odpor vlivem světla.
Je pozoruhodné, témž roce 1888 jiný ruský vědec, pracovník kazaňské
university Uljanin, taktéž pracoval výzkumu vzájemného působení
světla elektřiny. těchto pokusech sloužil selen jako indikátor světla. Účastníci zasedání měli štěstí uvidět první
radiopřijímač světě. Carští úředníci uložili
vynález zásuvky. Není to
nic jiného než „křestní list" jednoho největších vynálezů lidského ducha —
radia. Později přivedly tyto
práce Uljanina velkému objevu: nanesl selenovou destičku poloprůzračnou
vrstvu jiné látky, zhotoviv tak jakousi „obloženou housku", zjistil, toto
zařízení vyvíjí vlivem světla elektřinu. Objev Stoletovův,
jak ještě uvidíme, měl velký význam pro elektrické spoje."
Tento prostý protokol zapsán navždy historii rozvoje techniky.roce 1894 vynalezl automatickou telefonní stanici pro 000 čísel první
na světě.
Objevy výzkumy světelného efektu, jež konal Alexander Grigorjevič
Stoletov, byly pro elektrotechniky událostmi veliké důležitosti. Zmínili jsme se
již tom, jak Stoletov, zkoumaje neobyčejnou vlastnost světla budit elektrický
proud, položil základ vzniku nových oborů elektrotechniky.
Avšak Uljanin zkoumal tento jev jiného hlediska než Apostolov. Tento důležitý
