„galvaněrské oddíly**. návrh Jakobiho byly ženijním sboru ruské
armády zřízeny zv.
Západní podnikavci využívali prací ruského vědce. Poskytnutím práce zdejším technikům chtěl jsem využít
příležitosti, abych napomáhal rozvoji dalším úspěchům ruské výroby oboru
fysickomatematické techniky, tím zprostil závislosti zahraničních pracov
nících výrobcích.Nutno připomenout, tohoto způsobu později použilo při kladení kabelu pod
Atlantským oceánem.
V mikrofonu Michalského vyvolávala membrána, uváděná chvění zvuko
vými vlnami, uhelný prášek tlak, jenž měnil podle síly zvuku.
Avšak právě když Jakobi usilovně pracoval lince mezi Moskvou
a Petrohradem, svěřili ministr dopravy Kleinmichel železniční podnikatelé
zřízení linky zahraničním koncesionářům Siemensovi jiným.
183
.
Carská vláda byla nevšímavá pracím vědce oboru elektrotelegrafie. elektrickém okruhu, něhož byl zapojen mikrofon, vznikaly elek
trické vlny, které proběhly linkou telefonu tam rozechvěly jeho membránu,
čímž vyvolaly zvuk.
Při použití mikrofonu Michalského, jak psal sám vynálezce, „lidský hlas
a vůbec všechny zvuky reprodukují zvláštní silou výrazností**. tomu
nutno připomenout, přístroje pro první telegraf Rusku byly zhotoveny
v Rusku jen nejnutnější, nebylo možno dostat nebo objednat, bylo
objednáno zahraničí. Jakobi rozhořčením
vyprávěl skutečně neuvěřitelném příběhu, který přihodil jeho návštěvy
v Berlíně: inženýr Siemens, který navštívil, ukradl prostě stolu výkres
telegrafu, zdokonaleného synchronisací.
Jakobimu nepodařilo proklestit svému přístroji cestu širšího světa.
V roce 1850, pět let před Angličanem Hughesem, sestrojil dálnopis;
byl pravzor dnešních přístrojů.
V roce 1879 uskutečnil ruský inženýr Michalskij velmi důležitý vynález —
sestrojil první světě mikrofon uhelným práškem, pravzor nynějšího mikro
fonu.1*
Cizozemci, nimž vláda měla velkou úctu, vydělali miliony ještě tomu
provedli stavbu mizerně.
Ruští elektrotechnikové obohatili množstvím znamenitých vynálezů také
druhý způsob spojů telefonii. Současně
s tím měnila hutnost uhelného prášku tím jeho odpor vůči elektrickému
proudu. dálnopis Hughesův velmi podobal
přístroji Jakobiho.
K pracím telegrafních přístrojích vracel Jakobi ještě vícekrát. znamení pro
testu zdržel pak Jakobi veškeré účasti stavbě linky rozhořčen napsal:
„Považoval jsem všechny své práce, bez zřetele jejich vědecký význam,
za práce mající praktickou důležitost pro domácí technickou výrobu. Prací znamenitého vědce tak Rusko
o třicet let předstihlo ostatní země používání elektřiny vojenské technice.
Podvodník nazval přístroj Jakobiho „Siemensův aparát** jeho použitím
získal ohromný kapitál slávu.
Všestranný vědec Jakobi pokračoval též pracích Šillingových, týkajících se
použití elektřiny oboru min
