vynálezu galvanoplastiky, vydala toto prohlášení: historii vzdělanosti rovná
se vynález galvanoplastiky svým významem vynálezu knihtisku. Jabločkov přesto
dokázal reálnost svého záměru. Zde byla vynalezena zde se
také rozvíjela.
Současníci nedovedli ocenit poslední práci geniálního vynálezce tak předstihl
Jabločkov svou dobu.
Avšak význam vynálezu Jakobiho neomezoval jen přímý užitek, jejž
přinesl."
Oblast používání galvanoplastiky rozšiřovala stále více.
Elektrochemických reakcí použil Jabločkov jako základu jednoho ze
svých největších vynálezů.
První akumulátory, čili jak tehdy nazývaly, sekundární články, instaloval
Jakobi jedné ruských telegrafních stanic.
Za našich dnů technika znovu zabývá vyřešením elektrochemického gene
rátoru. pracemi usku
tečnění této lákavé myšlenky začal Jabločkov posledních letech svého života.
Jabločkov vynaloživ poslední své groše, uskutečnil velmi mnoho složitých
a nebezpečných pokusů. Později začalo používat při výrobě gramofonových desek,
kde kovové matrice přenášejí otisky nejjemnějších čar, vyrytých safírovým
rydlem vosku. Zkonstruoval elektrochemický generátor, který
za použití koksu jako paliva vyráběl elektrický proud síle čtyřiceti koňských sil. Elektrolytické lázně byly prvním průmyslovým spotřebitelem elektric
kého proudu.
Francouz Gaston Planté využil později myšlenky Jakobiho při konstruování
svých akumulátorů. Dal úkol přeměnit energii paliva přímo elektrický
proud bez prostředníků bez parního stroje generátoru.
Všude, kde šlo získání pevného trvanlivého otisku, hledala pomoc
v galvanoplastice. Vynálezce
se zázrakem zachránil před smrtí, avšak navždy ztratil zdraví. Vzniklo niklování, chromování,
kadmiování." Vroucí vlaste
nec Jakobi, oceniv význam galvanoplastiky, jež vybojovala své místo prů
myslu, napsal: „Galvanoplastika patří jen Rusku.
178
. Vyřešení problému přímé přeměny energie paliva energii elektrickou
zjednoduší zlevní její získávání. Avšak roce
1860 působením elektrického proudu roztok přiměl hmotu, aby sobě nahro
madila elektřinu, přeměnil tak energii proudu energii chemickou. Teprve nyní můžeme ocenit význam prací ruského vynálezce tomto
oboru.
Těžko tehdy žilo vynálezci, který upadl bídy vinou bursovních podvodníků
a spekulantů.
Galvanoplastických method začalo používat pokrývání kovových vý
robků ochrannou vrstvou proti korosi kovu. Dříve
vyvolával elektrické lázni elektrickým proudem chemické reakce. Jeho pří
stroj mohl takovém nabíjení sloužit jako zdroj elektrického proudu.
Tak zrodil nový podivuhodný stroj akumulátor, „střadač elektřiny". Při jednom těchto pokusů nastal výbuch. Vždyť parní stroje, jimiž elektrárnách
přeměňuje energie paliva energii elektrickou, jsou velmi nehospodárné. Rozvíjející galvanoplastika potřebovala značné zdroje elek
trické energie tak dala popud pracím vytvoření dynamoelektrického stroje.
Spojitosti mezi elektřinou hmotou využil Jakobi pro jiný účel
