Rozvíjející galvanoplastika potřebovala značné zdroje elek
trické energie tak dala popud pracím vytvoření dynamoelektrického stroje. Jeho pří
stroj mohl takovém nabíjení sloužit jako zdroj elektrického proudu. Elektrolytické lázně byly prvním průmyslovým spotřebitelem elektric
kého proudu.
Tak zrodil nový podivuhodný stroj akumulátor, „střadač elektřiny"."
Oblast používání galvanoplastiky rozšiřovala stále více. Při jednom těchto pokusů nastal výbuch. Zkonstruoval elektrochemický generátor, který
za použití koksu jako paliva vyráběl elektrický proud síle čtyřiceti koňských sil.
Galvanoplastických method začalo používat pokrývání kovových vý
robků ochrannou vrstvou proti korosi kovu. Dal úkol přeměnit energii paliva přímo elektrický
proud bez prostředníků bez parního stroje generátoru. Jabločkov přesto
dokázal reálnost svého záměru. Dříve
vyvolával elektrické lázni elektrickým proudem chemické reakce.
Všude, kde šlo získání pevného trvanlivého otisku, hledala pomoc
v galvanoplastice.
Avšak význam vynálezu Jakobiho neomezoval jen přímý užitek, jejž
přinesl. Zde byla vynalezena zde se
také rozvíjela. Vyřešení problému přímé přeměny energie paliva energii elektrickou
zjednoduší zlevní její získávání.
Jabločkov vynaloživ poslední své groše, uskutečnil velmi mnoho složitých
a nebezpečných pokusů. Vzniklo niklování, chromování,
kadmiování.
První akumulátory, čili jak tehdy nazývaly, sekundární články, instaloval
Jakobi jedné ruských telegrafních stanic.
Francouz Gaston Planté využil později myšlenky Jakobiho při konstruování
svých akumulátorů.
178
.
Současníci nedovedli ocenit poslední práci geniálního vynálezce tak předstihl
Jabločkov svou dobu.
Těžko tehdy žilo vynálezci, který upadl bídy vinou bursovních podvodníků
a spekulantů.vynálezu galvanoplastiky, vydala toto prohlášení: historii vzdělanosti rovná
se vynález galvanoplastiky svým významem vynálezu knihtisku. Vždyť parní stroje, jimiž elektrárnách
přeměňuje energie paliva energii elektrickou, jsou velmi nehospodárné. Teprve nyní můžeme ocenit význam prací ruského vynálezce tomto
oboru." Vroucí vlaste
nec Jakobi, oceniv význam galvanoplastiky, jež vybojovala své místo prů
myslu, napsal: „Galvanoplastika patří jen Rusku.
Za našich dnů technika znovu zabývá vyřešením elektrochemického gene
rátoru. Později začalo používat při výrobě gramofonových desek,
kde kovové matrice přenášejí otisky nejjemnějších čar, vyrytých safírovým
rydlem vosku. pracemi usku
tečnění této lákavé myšlenky začal Jabločkov posledních letech svého života.
Spojitosti mezi elektřinou hmotou využil Jakobi pro jiný účel. Vynálezce
se zázrakem zachránil před smrtí, avšak navždy ztratil zdraví.
Elektrochemických reakcí použil Jabločkov jako základu jednoho ze
svých největších vynálezů. Avšak roce
1860 působením elektrického proudu roztok přiměl hmotu, aby sobě nahro
madila elektřinu, přeměnil tak energii proudu energii chemickou
