Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 179 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
178 . Dříve vyvolával elektrické lázni elektrickým proudem chemické reakce. Avšak roce 1860 působením elektrického proudu roztok přiměl hmotu, aby sobě nahro­ madila elektřinu, přeměnil tak energii proudu energii chemickou. Současníci nedovedli ocenit poslední práci geniálního vynálezce tak předstihl Jabločkov svou dobu. Jabločkov přesto dokázal reálnost svého záměru. Vždyť parní stroje, jimiž elektrárnách přeměňuje energie paliva energii elektrickou, jsou velmi nehospodárné. pracemi usku­ tečnění této lákavé myšlenky začal Jabločkov posledních letech svého života." Oblast používání galvanoplastiky rozšiřovala stále více. Při jednom těchto pokusů nastal výbuch. Elektrochemických reakcí použil Jabločkov jako základu jednoho ze svých největších vynálezů. Všude, kde šlo získání pevného trvanlivého otisku, hledala pomoc v galvanoplastice. Jeho pří­ stroj mohl takovém nabíjení sloužit jako zdroj elektrického proudu. První akumulátory, čili jak tehdy nazývaly, sekundární články, instaloval Jakobi jedné ruských telegrafních stanic. Vyřešení problému přímé přeměny energie paliva energii elektrickou zjednoduší zlevní její získávání. Vynálezce se zázrakem zachránil před smrtí, avšak navždy ztratil zdraví. Galvanoplastických method začalo používat pokrývání kovových vý­ robků ochrannou vrstvou proti korosi kovu. Rozvíjející galvanoplastika potřebovala značné zdroje elek­ trické energie tak dala popud pracím vytvoření dynamoelektrického stroje. Avšak význam vynálezu Jakobiho neomezoval jen přímý užitek, jejž přinesl. Zde byla vynalezena zde se také rozvíjela. Tak zrodil nový podivuhodný stroj akumulátor, „střadač elektřiny"." Vroucí vlaste­ nec Jakobi, oceniv význam galvanoplastiky, jež vybojovala své místo prů­ myslu, napsal: „Galvanoplastika patří jen Rusku. Teprve nyní můžeme ocenit význam prací ruského vynálezce tomto oboru. Dal úkol přeměnit energii paliva přímo elektrický proud bez prostředníků bez parního stroje generátoru. Vzniklo niklování, chromování, kadmiování. Spojitosti mezi elektřinou hmotou využil Jakobi pro jiný účel. Zkonstruoval elektrochemický generátor, který za použití koksu jako paliva vyráběl elektrický proud síle čtyřiceti koňských sil.vynálezu galvanoplastiky, vydala toto prohlášení: historii vzdělanosti rovná se vynález galvanoplastiky svým významem vynálezu knihtisku. Těžko tehdy žilo vynálezci, který upadl bídy vinou bursovních podvodníků a spekulantů. Elektrolytické lázně byly prvním průmyslovým spotřebitelem elektric­ kého proudu. Později začalo používat při výrobě gramofonových desek, kde kovové matrice přenášejí otisky nejjemnějších čar, vyrytých safírovým rydlem vosku. Jabločkov vynaloživ poslední své groše, uskutečnil velmi mnoho složitých a nebezpečných pokusů. Za našich dnů technika znovu zabývá vyřešením elektrochemického gene­ rátoru. Francouz Gaston Planté využil později myšlenky Jakobiho při konstruování svých akumulátorů