Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 175 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Vasilij Nazarovič Karazin (177S— 1842 ) Po mnoha desítiletích oživla myšlenka získávat atmosférický dusík pomocí elektřiny byla prakticky vyřešena. Myšlenka Karazinova, využitkovat atmosférickou elektřinu, stále pokouší elektrotechniky. Chemikové získávají kyselinu dusičnou „spalováním" vzduchu plameni elektrického oblouku. Grottus nový pokrok nauce o elektřině přeměňující hmotu. 174 . Iony kovů jsou vždy nabity kladně, iony kyselinových zůstatků zá­ porně.vzdušný kyslík dusík dávají kysličník dusnatý výchozí produkt pro získávání kyseliny dusičné tedy ledku. Poslušný elektrických sil směřují kladné iony kathodě, záporné anodě. Vlivem elektrických sil štěpí se tyto částečky roztoku opačně nabité částice iony, použijeme-li dnešní terminologie. V téže době uskutečnil ruský vědec Ch. V roce 1805 uveřejnil svou theorii elektrolysy, jež právě tehdy byla objevena a byla ještě jevem záhadným; Grottus napsal, nejdrobnější částečky každé složené hmoty obsahují záporné kladné náboje. snaze nalézt pro výrobu ledku ze vzduchu mohutný levný zdroj proudu navrhl Karazin získávat elektřinu hor­ ních vrstev atmosféry. Dokonce projektoval zvláštní „elektroatmosférický náboj" — vzdušný balon, jehož obal byl opatřen kovovými hroty