snaze nalézt pro výrobu ledku ze
vzduchu mohutný levný zdroj proudu navrhl Karazin získávat elektřinu hor
ních vrstev atmosféry. Iony kovů jsou vždy nabity kladně, iony kyselinových zůstatků zá
porně. Chemikové získávají kyselinu dusičnou
„spalováním" vzduchu plameni elektrického oblouku. Myšlenka Karazinova,
využitkovat atmosférickou elektřinu, stále pokouší elektrotechniky.
V roce 1805 uveřejnil svou theorii elektrolysy, jež právě tehdy byla objevena
a byla ještě jevem záhadným; Grottus napsal, nejdrobnější částečky každé
složené hmoty obsahují záporné kladné náboje. Poslušný elektrických sil směřují kladné iony kathodě, záporné anodě.
V téže době uskutečnil ruský vědec Ch. Dokonce projektoval zvláštní „elektroatmosférický náboj"
— vzdušný balon, jehož obal byl opatřen kovovými hroty.vzdušný kyslík dusík dávají kysličník dusnatý výchozí produkt pro
získávání kyseliny dusičné tedy ledku.
Vasilij Nazarovič Karazin (177S— 1842 )
Po mnoha desítiletích oživla myšlenka získávat atmosférický dusík pomocí
elektřiny byla prakticky vyřešena. Vlivem elektrických sil štěpí
se tyto částečky roztoku opačně nabité částice iony, použijeme-li dnešní
terminologie. Grottus nový pokrok nauce
o elektřině přeměňující hmotu.
174
