Tento úkaz upoutal pozornost jiného vynikajícího
172
. Elektrickým proudem rozložil vodu
na její součásti.
Objevil, elektrická jiskra přivodí sloučení vzdušného kyslíku dusíku —
vznikne kysličník dusnatý. Odtud vstupuje do
transformátorů, nichž sníží napětí, pak již vede elektromotorům,
žárovkám, pecím atd.
V roce 1803 učinil V*. řetězu, jejž kdysi vytvořili naši rodáci, jsou ukovány dva nové
velmi důležité články usměrňovač začátku vedení elektrárně invertor
na konci vedení před snižovacím transformátorem spotřebičů. bratrské vzá
jemnosti budou pracovat někdejší odpůrci proud stejnosměrný střídavý. Elektrický oblouk může působit hmotu rozličným způ
sobem: některých případech hmotu pouze roztavuje, jiných vnáší meta
lurgického pochodu nejen teplo, nýbrž svůj elektrický účinek hmotu prou
dem rozkládá. těchto slovech obsažena důležitá myšlenka
o elektrické podstatě hmoty. Elektrické vlastnosti částic atomu umožňují rozkládat hmotu elektřinou.
Bylo mnoho ruských badatelů, kteří přispěli vzniku vývoji těchto oborů. Petrov ještě jeden objev, který měl veliký význam. Mnohé obory elektro
techniky, technika galvanických článků elektrických akumulátorů, elektro-
chemie, elektrotechnologie, zakládají využití elektrických vlastností hmoty.
Ale elektřina sama může vznikat vlivem chemických reakcí.
Za rok Petrov zaznamenal při objevu elektrického oblouku nejen světelné
a tepelné vlastnosti oblouku, nýbrž jeho chemické účinky. použitím veliké
baterie pokoušel jsem se," píše Petrov, „přeměnit kysličníky kov; výsledkem
těchto pokusů bylo, kysličníky někdy plameni skutečně přeměnily kov.torech.
Tak nám před očima rýsuje podivuhodné elektrické veledálkové vedení
budoucnosti."
Použití elektrolysy Petrovova elektrického oblouku stalo později zákla
dem elektrohutnictví. Mimochodem
řečeno, elektrický proud, kterého experimentátor používal, vznikl účinkem
chemických reakcí probíhajících sloupech kovových kroužků, mezi něž byly
vloženy kroužky sukna navlhčeného kyselinou. Byla elektrolysa —nynější základ elektrochemie. století svými pokusy dokázal Vasilij Petrov příbuznost
■chemických reakcí elektrických pochodů.
Vlastenecká vědecká myšlenka slaví triumfy tomto nejposlednějším
úspěchu soudobé elektroenergetiky.
Geniální Lomonosov měl to, „bez chemie cesta poznání pravé
příčiny elektřiny uzavřena".
Na začátku XIX.
E U
Atomy molekuly, celkem neutrální^ skládají, jak známo, částic elek
tricky nabitých elektronů záporným nábojem jader nábojem klad
ným. Stejnosměrný proud běží pak vedením místu spotřeby, kde jsou
invertory, nichž znovu přemění proud střídavý. Petrov popsal své pokusy knize
„Sbírka nových fysikálně-chemických pokusů Vasilije Petrova", jež vyšla
v roce 1801. Toho povšiml sám Petrov; pravil, „tímto plamenem je
možno tavit kovy zkoumat chemismus četných hmot"
