V roce 1803 učinil V*. bratrské vzá
jemnosti budou pracovat někdejší odpůrci proud stejnosměrný střídavý."
Použití elektrolysy Petrovova elektrického oblouku stalo později zákla
dem elektrohutnictví. Elektrickým proudem rozložil vodu
na její součásti. Petrov popsal své pokusy knize
„Sbírka nových fysikálně-chemických pokusů Vasilije Petrova", jež vyšla
v roce 1801.
Za rok Petrov zaznamenal při objevu elektrického oblouku nejen světelné
a tepelné vlastnosti oblouku, nýbrž jeho chemické účinky. těchto slovech obsažena důležitá myšlenka
o elektrické podstatě hmoty. Mimochodem
řečeno, elektrický proud, kterého experimentátor používal, vznikl účinkem
chemických reakcí probíhajících sloupech kovových kroužků, mezi něž byly
vloženy kroužky sukna navlhčeného kyselinou.
Tak nám před očima rýsuje podivuhodné elektrické veledálkové vedení
budoucnosti.torech. Odtud vstupuje do
transformátorů, nichž sníží napětí, pak již vede elektromotorům,
žárovkám, pecím atd. století svými pokusy dokázal Vasilij Petrov příbuznost
■chemických reakcí elektrických pochodů.
Objevil, elektrická jiskra přivodí sloučení vzdušného kyslíku dusíku —
vznikne kysličník dusnatý.
Geniální Lomonosov měl to, „bez chemie cesta poznání pravé
příčiny elektřiny uzavřena". použitím veliké
baterie pokoušel jsem se," píše Petrov, „přeměnit kysličníky kov; výsledkem
těchto pokusů bylo, kysličníky někdy plameni skutečně přeměnily kov. Mnohé obory elektro
techniky, technika galvanických článků elektrických akumulátorů, elektro-
chemie, elektrotechnologie, zakládají využití elektrických vlastností hmoty.
Na začátku XIX. Byla elektrolysa —nynější základ elektrochemie.
Vlastenecká vědecká myšlenka slaví triumfy tomto nejposlednějším
úspěchu soudobé elektroenergetiky. Toho povšiml sám Petrov; pravil, „tímto plamenem je
možno tavit kovy zkoumat chemismus četných hmot".
Bylo mnoho ruských badatelů, kteří přispěli vzniku vývoji těchto oborů. Elektrický oblouk může působit hmotu rozličným způ
sobem: některých případech hmotu pouze roztavuje, jiných vnáší meta
lurgického pochodu nejen teplo, nýbrž svůj elektrický účinek hmotu prou
dem rozkládá. Tento úkaz upoutal pozornost jiného vynikajícího
172
. řetězu, jejž kdysi vytvořili naši rodáci, jsou ukovány dva nové
velmi důležité články usměrňovač začátku vedení elektrárně invertor
na konci vedení před snižovacím transformátorem spotřebičů.
E U
Atomy molekuly, celkem neutrální^ skládají, jak známo, částic elek
tricky nabitých elektronů záporným nábojem jader nábojem klad
ným. Stejnosměrný proud běží pak vedením místu spotřeby, kde jsou
invertory, nichž znovu přemění proud střídavý. Elektrické vlastnosti částic atomu umožňují rozkládat hmotu elektřinou. Petrov ještě jeden objev, který měl veliký význam.
Ale elektřina sama může vznikat vlivem chemických reakcí
