Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 17 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Svá velmi četná pozorování tomto směru konal Struve nejjasnější hvězdě v souhvězdí Lyry, zvané Vega.roce 1838 změřil Struve prvé dějinách astronomie roční paralaxu hvězdy, jest úhel, pod nímž jeví hvězdy poloměr zemské oběžné dráhy. Dvojhvězda jakési společenství dvou hvězd. Měření ročních paralax hvězd není jednoduchá úloha ani pro současnou techniku. Abychom velikost příčného průřezu desetikopejky viděli pod úhlem jedné vteřiny, musili bychom pozorovat peníz vzdálenosti něco přes tři kilometry! Tento tvůrce přesných astronomických method zvítězil nad všemi nesná­ zemi, které stály cestě jeho výzkumům, paralaxu Vegy skutečně změřil. Určit vzdálenost Země od hvězdy! Struve jako byl vnořil kosmu zázračnqu olovnici. Ruský astronom byl svou práci tisícinásobně odměněn. Znázornění oblhu dvojhvězdy okolo těžiště. Proti těmto vzdálenostem je i gigantický poloměr zemské oběžné dráhy pranepatrný. Vzdálenost mezi hvězdami, které takové společenství tvoří, nesrovnatelně menší než jejich vzdálenost Země. Lidstvo se po prvé dovědělo, jak jsou hvězdy Země vzdáleny. Nalézt dvojhvězdu není úloha snadná. A jakmile byla stanovena paralaxa Vegy, bylo lze jednoduchými matematic­ kými výpočty určit délku stran příslušného trojúhelníku. levém obrázku schema dvojhvězdy, opisující okolo těžiště jedinou dráhu, protože obě tělesa dvojhvězdy mají stejnou hmotu. Jsou nerozlučně navzájem spjaty gravitačními silami obíhají kolem společného těžiště, které leží mezi nimi. Paralaxy nejbližších hvězd činí pouze zlomky vteřiny, při čemž sama vteřina úhel velmi malý. Měření provedené rus­ kým vědcem bylo velikým vítězstvím astronomie. Hvězdy jsou nás velmi vzdáleny. Délka poloměru zemské oběžné dráhy, která tvořila základnu tohoto trojúhelníku, byla již dávno známa. pravém obrázku opisuje dvojhvězda o nestejných hmotách dvě dráhy Světovou slávu získaly klasické práce Struvovy, věnované výzkumu dvoj­ hvězd. Neozbrojenému oku všechny dvojhvězdy jeví jako obyčejné hvězdy jedno­ duché. Ani silnými teleskopy není mnohdy možno rozpoznat, jde-li dvojhvězdu 17 2 Ruští vynálezci . Stanovením paralaxy Vegy byl určen úhel při nesmírně vzdáleném vrcholu gigantického troj­ úhelníku, jehož vrcholy tvoří Slunce, Země Vega. ovšemže pranepatrný je úhel, pod nímž tento poloměr hvězdy jeví