Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 17 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Hvězdy jsou nás velmi vzdáleny. Neozbrojenému oku všechny dvojhvězdy jeví jako obyčejné hvězdy jedno­ duché. Svá velmi četná pozorování tomto směru konal Struve nejjasnější hvězdě v souhvězdí Lyry, zvané Vega. Paralaxy nejbližších hvězd činí pouze zlomky vteřiny, při čemž sama vteřina úhel velmi malý. A jakmile byla stanovena paralaxa Vegy, bylo lze jednoduchými matematic­ kými výpočty určit délku stran příslušného trojúhelníku. Proti těmto vzdálenostem je i gigantický poloměr zemské oběžné dráhy pranepatrný. Jsou nerozlučně navzájem spjaty gravitačními silami obíhají kolem společného těžiště, které leží mezi nimi. Dvojhvězda jakési společenství dvou hvězd. Znázornění oblhu dvojhvězdy okolo těžiště. levém obrázku schema dvojhvězdy, opisující okolo těžiště jedinou dráhu, protože obě tělesa dvojhvězdy mají stejnou hmotu. Určit vzdálenost Země od hvězdy! Struve jako byl vnořil kosmu zázračnqu olovnici. Nalézt dvojhvězdu není úloha snadná. Stanovením paralaxy Vegy byl určen úhel při nesmírně vzdáleném vrcholu gigantického troj­ úhelníku, jehož vrcholy tvoří Slunce, Země Vega. Abychom velikost příčného průřezu desetikopejky viděli pod úhlem jedné vteřiny, musili bychom pozorovat peníz vzdálenosti něco přes tři kilometry! Tento tvůrce přesných astronomických method zvítězil nad všemi nesná­ zemi, které stály cestě jeho výzkumům, paralaxu Vegy skutečně změřil. ovšemže pranepatrný je úhel, pod nímž tento poloměr hvězdy jeví. Vzdálenost mezi hvězdami, které takové společenství tvoří, nesrovnatelně menší než jejich vzdálenost Země. Měření ročních paralax hvězd není jednoduchá úloha ani pro současnou techniku. Ani silnými teleskopy není mnohdy možno rozpoznat, jde-li dvojhvězdu 17 2 Ruští vynálezci . Délka poloměru zemské oběžné dráhy, která tvořila základnu tohoto trojúhelníku, byla již dávno známa.roce 1838 změřil Struve prvé dějinách astronomie roční paralaxu hvězdy, jest úhel, pod nímž jeví hvězdy poloměr zemské oběžné dráhy. Měření provedené rus­ kým vědcem bylo velikým vítězstvím astronomie. Lidstvo se po prvé dovědělo, jak jsou hvězdy Země vzdáleny. Ruský astronom byl svou práci tisícinásobně odměněn. pravém obrázku opisuje dvojhvězda o nestejných hmotách dvě dráhy Světovou slávu získaly klasické práce Struvovy, věnované výzkumu dvoj­ hvězd