A jakmile byla stanovena paralaxa Vegy, bylo lze jednoduchými matematic
kými výpočty určit délku stran příslušného trojúhelníku. Ani silnými teleskopy není mnohdy možno rozpoznat, jde-li dvojhvězdu
17
2 Ruští vynálezci
.
Nalézt dvojhvězdu není úloha snadná.
Svá velmi četná pozorování tomto směru konal Struve nejjasnější hvězdě
v souhvězdí Lyry, zvané Vega. Délka poloměru zemské
oběžné dráhy, která tvořila základnu tohoto trojúhelníku, byla již dávno známa. Paralaxy nejbližších hvězd
činí pouze zlomky vteřiny, při čemž sama vteřina úhel velmi malý.
Ruský astronom byl svou práci tisícinásobně odměněn.
Měření ročních paralax hvězd není jednoduchá úloha ani pro současnou
techniku. Lidstvo se
po prvé dovědělo, jak jsou hvězdy Země vzdáleny. Abychom
velikost příčného průřezu desetikopejky viděli pod úhlem jedné vteřiny, musili
bychom pozorovat peníz vzdálenosti něco přes tři kilometry!
Tento tvůrce přesných astronomických method zvítězil nad všemi nesná
zemi, které stály cestě jeho výzkumům, paralaxu Vegy skutečně změřil. Proti těmto vzdálenostem je
i gigantický poloměr zemské oběžné dráhy pranepatrný. levém obrázku schema
dvojhvězdy, opisující okolo těžiště jedinou dráhu, protože obě tělesa
dvojhvězdy mají stejnou hmotu.
Znázornění oblhu dvojhvězdy okolo těžiště. Dvojhvězda jakési společenství dvou hvězd. pravém obrázku opisuje dvojhvězda
o nestejných hmotách dvě dráhy
Světovou slávu získaly klasické práce Struvovy, věnované výzkumu dvoj
hvězd. Určit vzdálenost Země
od hvězdy! Struve jako byl vnořil kosmu zázračnqu olovnici. Vzdálenost mezi hvězdami, které
takové společenství tvoří, nesrovnatelně menší než jejich vzdálenost Země.
Neozbrojenému oku všechny dvojhvězdy jeví jako obyčejné hvězdy jedno
duché. Stanovením
paralaxy Vegy byl určen úhel při nesmírně vzdáleném vrcholu gigantického troj
úhelníku, jehož vrcholy tvoří Slunce, Země Vega. Hvězdy jsou nás velmi vzdáleny. Měření provedené rus
kým vědcem bylo velikým vítězstvím astronomie.roce 1838 změřil Struve prvé dějinách astronomie roční paralaxu
hvězdy, jest úhel, pod nímž jeví hvězdy poloměr zemské oběžné dráhy. Jsou nerozlučně navzájem
spjaty gravitačními silami obíhají kolem společného těžiště, které leží mezi nimi. ovšemže pranepatrný
je úhel, pod nímž tento poloměr hvězdy jeví
