Čím proud silnější, tím jsou ztráty větší.
Při přenosu elektrické energie část vodiči ztrácí, spotřebuje zahří
váním vodičů.
Způsob navržený Lačinovem mohl být praxi úspěšně uskutečněn jedině
166
. století; možnost výroby elektrické
energie velkém množství narážela nemožnost jejího přenosu velké vzdá
lenosti, tam, kde bylo třeba.elektrotechnice teprve poslední čtvrti XIX. Ztráty možno poněkud
zm enšit zvětšením průřezu vodičů, čímž zmenší jejich odpor. Nejtěžším úkolem bylo přimět elektřinu, aby pře
konávala prostor. Výpočet udává: kdybychom chtěli dodat spotřebiteli
alespoň polovinu síly získané generátoru výkonu tisíc při napětí 220
voltů vedením dlouhým sto kilometrů, musily vodiče být dva metry silné.
V roce 1880 naznačil Dmitrij Alexandrovič Lačinov ruském časopise
„Elektřina", nejstarším elektrotechnickém časopise Vůbec, pozoruhodnou
cestu vyřešení zmíněného protikladu; Lačinov navrhl, aby přenosu
elektrické energie použilo proudu vysokém napětí, ale malé intensitě. To
znamená, tento způsob nevhodný.
Nicm éně tím způsobem nebylo možno vyřešit otázku hospodárného
přenosu silného proudu
