století; možnost výroby elektrické
energie velkém množství narážela nemožnost jejího přenosu velké vzdá
lenosti, tam, kde bylo třeba. Čím proud silnější, tím jsou ztráty větší.
Nicm éně tím způsobem nebylo možno vyřešit otázku hospodárného
přenosu silného proudu. Výpočet udává: kdybychom chtěli dodat spotřebiteli
alespoň polovinu síly získané generátoru výkonu tisíc při napětí 220
voltů vedením dlouhým sto kilometrů, musily vodiče být dva metry silné. Nejtěžším úkolem bylo přimět elektřinu, aby pře
konávala prostor. To
znamená, tento způsob nevhodný.
V roce 1880 naznačil Dmitrij Alexandrovič Lačinov ruském časopise
„Elektřina", nejstarším elektrotechnickém časopise Vůbec, pozoruhodnou
cestu vyřešení zmíněného protikladu; Lačinov navrhl, aby přenosu
elektrické energie použilo proudu vysokém napětí, ale malé intensitě.
Při přenosu elektrické energie část vodiči ztrácí, spotřebuje zahří
váním vodičů.elektrotechnice teprve poslední čtvrti XIX.
Způsob navržený Lačinovem mohl být praxi úspěšně uskutečněn jedině
166
. Ztráty možno poněkud
zm enšit zvětšením průřezu vodičů, čímž zmenší jejich odpor
