tom roce
byly postaveny elektrické lodi „Sarmat" „Vandal".
U ponorek zůstává princip elektrického pohonu téměř právě tak, jak jej
vynalezl Jakobi.
E Á
P R
Jako oceloví obři postavily řady stožáry elektrického vedení, běžícího
přes stepi, lesy hory. Podivuhodné
cestování elektrické energie již nám zevšednělo nikdo tomu nediví. Dieselovské motory těchto
lodí poháněly dynamoelektrické stroje, které svou energii dávaly elektromotorům
spojeným hřídelem lodních šroubů.
Pirockij energicky propagoval myšlenku přenosu elektrické energie. Ruští vynálezci neopozdili odpovědí.
Život požadoval generátory motory zvláštních vlastností.Odolné, nenáročné, jednoduché spolehlivé třífázové motory staly technickou
základnou elektrifikace průmyslu.
Sovětská věda technika čerpají bohatého odkazu, zanechaného ruskými
elektrotechniky. Není divu, již tehdy byly ruské radiostanice nejsilnější
na světě.
Ruští technikové také stále zdokonalovali používání- elektrického pohonu. Jasným svědectvím toho
jsou stavby mnohých mohutných elektráren, které jsou znamenitým příspěvkem
k vybudování hmotné základny komunismu.
Geniální Popov vynalezl radio. Elektrických lodí naší době používá
stále více jsou mnohem lépe ovladatelné řiditelné než ostatní lodi. Tento vynález neobyčejně napomohl
rozvoji radiotechniky.
K vyřešení tohoto velmi složitého elektrotechnického úkolu nejvíce přispěli
ruští vědci. Pro plavbu ponorky pod vodou není lepšího pohonného motoru
než elektromotor napájený baterií akumulátorů; elektromotor nevyvíjí plyny
a nepotřebuje vzduch. Avšak
elektrotechnikové potřebovali mnoha let houževnaté namáhavé práce, než při
měli elektrickou energii překonávat prostor.
Byl vytvořen základní typ elektromotoru, avšak tím nebyla práce ukončena.
Elektrický proud, rodící vzdálených elektrárnách, přináší nám po
visutých magistrálách vodičů světlo, teplo, mechanickou sílu.
Jedním prvních elektrotechniků, kteří dokázali možnost přenosu elektrické
energie dálku, byl ruský vědec Pirockij, který letech 1874—1875
postavil Petrohradě elektrické vedení délce jednoho kilometru.
Již roce 1912 sestrojil Valentin Petrovič Vologdin alternátor vysoké frekvence,
který vystřídal slabou cívku Ruhmkorffovu.
V roce 1903 použili ruští inženýři elektřiny také pohonu lodí. po
jednání „Přenos práce vody jako hybné síly každou vzdálenost pomocí
galvanického proudu", jež vydal svých pokusech, napsal: „Veliké výdaje,
nutné udržování parních strojů velkých závodů továren, přivedly nás na
164
. Radiotechnika požadovala generátor, jenž
by poskytoval proud vysoké frekvenci.
V naší zemi elektroenergetika*bouřlivě rozvíjí
