Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 165 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Ruští technikové také stále zdokonalovali používání- elektrického pohonu. tom roce byly postaveny elektrické lodi „Sarmat" „Vandal". Sovětská věda technika čerpají bohatého odkazu, zanechaného ruskými elektrotechniky. po­ jednání „Přenos práce vody jako hybné síly každou vzdálenost pomocí galvanického proudu", jež vydal svých pokusech, napsal: „Veliké výdaje, nutné udržování parních strojů velkých závodů továren, přivedly nás na 164 . Geniální Popov vynalezl radio. Pro plavbu ponorky pod vodou není lepšího pohonného motoru než elektromotor napájený baterií akumulátorů; elektromotor nevyvíjí plyny a nepotřebuje vzduch. Tento vynález neobyčejně napomohl rozvoji radiotechniky. Avšak elektrotechnikové potřebovali mnoha let houževnaté namáhavé práce, než při­ měli elektrickou energii překonávat prostor. V roce 1903 použili ruští inženýři elektřiny také pohonu lodí. U ponorek zůstává princip elektrického pohonu téměř právě tak, jak jej vynalezl Jakobi. Ruští vynálezci neopozdili odpovědí. E Á P R Jako oceloví obři postavily řady stožáry elektrického vedení, běžícího přes stepi, lesy hory.Odolné, nenáročné, jednoduché spolehlivé třífázové motory staly technickou základnou elektrifikace průmyslu. Jedním prvních elektrotechniků, kteří dokázali možnost přenosu elektrické energie dálku, byl ruský vědec Pirockij, který letech 1874—1875 postavil Petrohradě elektrické vedení délce jednoho kilometru. Jasným svědectvím toho jsou stavby mnohých mohutných elektráren, které jsou znamenitým příspěvkem k vybudování hmotné základny komunismu. Život požadoval generátory motory zvláštních vlastností. Byl vytvořen základní typ elektromotoru, avšak tím nebyla práce ukončena. Elektrický proud, rodící vzdálených elektrárnách, přináší nám po visutých magistrálách vodičů světlo, teplo, mechanickou sílu. Již roce 1912 sestrojil Valentin Petrovič Vologdin alternátor vysoké frekvence, který vystřídal slabou cívku Ruhmkorffovu. Podivuhodné cestování elektrické energie již nám zevšednělo nikdo tomu nediví. Elektrických lodí naší době používá stále více jsou mnohem lépe ovladatelné řiditelné než ostatní lodi. Radiotechnika požadovala generátor, jenž by poskytoval proud vysoké frekvenci. V naší zemi elektroenergetika*bouřlivě rozvíjí. Pirockij energicky propagoval myšlenku přenosu elektrické energie. Není divu, již tehdy byly ruské radiostanice nejsilnější na světě. Dieselovské motory těchto lodí poháněly dynamoelektrické stroje, které svou energii dávaly elektromotorům spojeným hřídelem lodních šroubů. K vyřešení tohoto velmi složitého elektrotechnického úkolu nejvíce přispěli ruští vědci