Čikolev jako první vystihl, nové síly nutno využít novým způso
bem, nutno nahradit mechanický převod řemeny transmise elektric
kými vodiči, vedenými elektromotorům poháněných strojů. Užitečnost této zname
nité technické novinky uplatnila nebývalé míře naší době. století elektromotor dále
zdokonaloval. Individuální
elektrický pohon obráběcích pracovních strojů vůbec nejdokonalejší způsob
využití elektromotoru průmyslu.
V roce 1890 nastala elektrotechnice událost, odpovídající svým významem
pravé technické revoluci.
Bubnová kotva Jabloikovova
Velikého úspěchu oboru silové elektrotechniky dosáhl inženýr Čikolev,
který roce 1872 spojil vjedno elektromotor šicím strojem, znamená, že
uskutečnil první individuální pohon pracovního stroje. Ruský inženýr Michail Osipovič Dolivo-Dobrovolskij
1G1
.
Elektrický pohon, zavedený Čikolevem, odstranil provozoven závodů
spleť pohonných řemenů transmisí, jimiž dříve přenášela mechanická
energie ústředního parního stroje obráběcím pracovním strojům mecha
nismům.Jabločkov zkonstruoval několik typů dynamoelektrických strojů, mezi nimiž
vyniká jeho alternátor, jeden prvních nejúspěšnějších strojů tohoto typu.
Alternátory, stroje vyrábějící střídavý proud, staly potom základem průmys
lové elektrotechniky.
Je zajímavé, Jabločkovovi podařilo zkonstruovat jeden elektromotor
bez použití železných jader. Několik konstrukcí elektromotorů pochází zneuznávaného
Jabločkova.
I jiní ruští inženýři vědci Lačinov, Poleško, Dolivo-Dobrovol-
skij, účastnili činně konstruování dynamoelektrických strojů.
V sedmdesátých osmdesátých letech XIX
