Bubnová kotva Jabloikovova
Velikého úspěchu oboru silové elektrotechniky dosáhl inženýr Čikolev,
který roce 1872 spojil vjedno elektromotor šicím strojem, znamená, že
uskutečnil první individuální pohon pracovního stroje.
V sedmdesátých osmdesátých letech XIX.
I jiní ruští inženýři vědci Lačinov, Poleško, Dolivo-Dobrovol-
skij, účastnili činně konstruování dynamoelektrických strojů.
Alternátory, stroje vyrábějící střídavý proud, staly potom základem průmys
lové elektrotechniky.
V roce 1890 nastala elektrotechnice událost, odpovídající svým významem
pravé technické revoluci. Čikolev jako první vystihl, nové síly nutno využít novým způso
bem, nutno nahradit mechanický převod řemeny transmise elektric
kými vodiči, vedenými elektromotorům poháněných strojů. století elektromotor dále
zdokonaloval.Jabločkov zkonstruoval několik typů dynamoelektrických strojů, mezi nimiž
vyniká jeho alternátor, jeden prvních nejúspěšnějších strojů tohoto typu.
Je zajímavé, Jabločkovovi podařilo zkonstruovat jeden elektromotor
bez použití železných jader. Několik konstrukcí elektromotorů pochází zneuznávaného
Jabločkova.
Elektrický pohon, zavedený Čikolevem, odstranil provozoven závodů
spleť pohonných řemenů transmisí, jimiž dříve přenášela mechanická
energie ústředního parního stroje obráběcím pracovním strojům mecha
nismům. Ruský inženýr Michail Osipovič Dolivo-Dobrovolskij
1G1
. Užitečnost této zname
nité technické novinky uplatnila nebývalé míře naší době. Individuální
elektrický pohon obráběcích pracovních strojů vůbec nejdokonalejší způsob
využití elektromotoru průmyslu
