Byla žárovka.
Příčina toho záležela nestejnorodosti žhavených vláken tyčinek.
Proto právem lze nazývat Jabločkova, podobně jako Petrova, „průkopníkem
elektrického osvětlování” . Jabločkovův přístroj skládal dvou sebe zasunutých cívek,
opatřených vinutím. Takové schema spojení skupiny obloukových lamp dynamem prostřed
nictvím transformátorů zajišťovalo úplnou nezávislost činnosti každé „svíčky”
a poskytovalo možnost napájet jedním zdrojem několik „svíček”. Jabločkov využiv zvláštností tohoto proudu našel způsob, jak uskutečnit
nezávislé napájení několika „svíček” jednoho zdroje.
Rozřešit tento úkol pomohl nový elektrický přístroj, transformátor, jejž
sám sestrojil. Jabločkov zapojoval proudového okruhu dynama
primární cívky několika transformátorů připojoval své „svíčky” sekundárním
cívkám. Tato tyčinka počátku při rozžhavování spotřebovala
kyslík vzduchu uzavřeného baňce, načež svítila atmosféře zbavené kyslíku
po dobu jedné hodiny. Tím pro-
143
. Žárovka byla sestrojena takto: hermeticky uzavřené
baňce byla mezi dvěma konci silného měděného drátu upevněna tyčinka vypá
leného retortového uhlí. Jeho napětí bylo určeno poměrem počtu
závitu první druhé cívky.
První prakticky upotřebitelnou žárovku zkonstruoval ruský inženýr Alexan
der Nikolajevič Lodygin 11.
Lodygin uskutečnil to, marně pokoušeli mnozí vynálezci.Jak známo, používal Jabločkov pro napájení svých „svíček” střídavého
proudu.
Jabločkovovy práce rozličných oborech elektrotechniky, nichž budeme
mluvit dále, značně posloužily rozvoji této vědy. snažili
rozžhavovat elektrickým proudem vlákna různých kovů tyčinky uhlíkové, jež
skutečně zasvítily, avšak téměř okamžiku shořely.
Teprve Lodygin vynašel způsob, jak prodloužit životnost vlákna, jímž pro
cházel proud.
Jabločkovova „svíčka” rychle dobyla světového uznání. Místo,
které kladlo elektrickému proudu největší odpor, zahřívalo obzvlášť silně,
takže rozžhavené vlákno rychle shořelo. Vynálezce dovedl zhotovit stejnorodé uhlíky, tak, vypaloval
dřevěné tyčinky uhelném prášku při nedostatečném přístupu vzduchu. Byl-li zaveden střídavý proud jedné cívky, indukoval se
v druhé cívce „sekundární” proud. července 1873 předvedl činnosti jednom
z petrohradských náměstí. Avšak jeho hlavní zásluhou bylo
vytvoření první prakticky použitelné soustavy elektrického osvětlení. Lodygin dalším postupu neomezil jen na
hermetisaci baňky, nýbrž před jejím zatavením odčerpal vzduch.
Vynálezce vytvořil množství lamp různých typů, malé osmdesátisvíčkové
až mohutná svítidla šesti tisících svíčkách.
V dobu, kdy Jabločkov pracoval své obloukové „svíčce”, rodil se
v Rusku druhý, zcela nový princip využití elektrické energie osvětlování. „Světlo nám při
chází Ruska”, „Rusko země světla”, psaly noviny rozmanitých jazycích. osmdesátých
letech osvětlovala ulice divadla Paříže, zříceniny římského Colosea, ulice Lon
dýna, zasvitla paláci kambodžského krále, daleké Persii.
Tohoto způsobu výroby uhelných vláken používali pak všichni, kdo se
zabývali zhotovováním žárovek
