Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 144 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Žárovka byla sestrojena takto: hermeticky uzavřené baňce byla mezi dvěma konci silného měděného drátu upevněna tyčinka vypá­ leného retortového uhlí. Jeho napětí bylo určeno poměrem počtu závitu první druhé cívky. července 1873 předvedl činnosti jednom z petrohradských náměstí. Teprve Lodygin vynašel způsob, jak prodloužit životnost vlákna, jímž pro­ cházel proud. Rozřešit tento úkol pomohl nový elektrický přístroj, transformátor, jejž sám sestrojil. Byla žárovka. První prakticky upotřebitelnou žárovku zkonstruoval ruský inženýr Alexan­ der Nikolajevič Lodygin 11. Lodygin uskutečnil to, marně pokoušeli mnozí vynálezci. Jabločkovovy práce rozličných oborech elektrotechniky, nichž budeme mluvit dále, značně posloužily rozvoji této vědy. Jabločkovova „svíčka” rychle dobyla světového uznání. Proto právem lze nazývat Jabločkova, podobně jako Petrova, „průkopníkem elektrického osvětlování” . Jabločkov využiv zvláštností tohoto proudu našel způsob, jak uskutečnit nezávislé napájení několika „svíček” jednoho zdroje. Avšak jeho hlavní zásluhou bylo vytvoření první prakticky použitelné soustavy elektrického osvětlení. Byl-li zaveden střídavý proud jedné cívky, indukoval se v druhé cívce „sekundární” proud. Tato tyčinka počátku při rozžhavování spotřebovala kyslík vzduchu uzavřeného baňce, načež svítila atmosféře zbavené kyslíku po dobu jedné hodiny. Jabločkovův přístroj skládal dvou sebe zasunutých cívek, opatřených vinutím. Takové schema spojení skupiny obloukových lamp dynamem prostřed­ nictvím transformátorů zajišťovalo úplnou nezávislost činnosti každé „svíčky” a poskytovalo možnost napájet jedním zdrojem několik „svíček”. „Světlo nám při­ chází Ruska”, „Rusko země světla”, psaly noviny rozmanitých jazycích. Lodygin dalším postupu neomezil jen na hermetisaci baňky, nýbrž před jejím zatavením odčerpal vzduch. Příčina toho záležela nestejnorodosti žhavených vláken tyčinek. snažili rozžhavovat elektrickým proudem vlákna různých kovů tyčinky uhlíkové, jež skutečně zasvítily, avšak téměř okamžiku shořely. Vynálezce vytvořil množství lamp různých typů, malé osmdesátisvíčkové až mohutná svítidla šesti tisících svíčkách. Tím pro- 143 . osmdesátých letech osvětlovala ulice divadla Paříže, zříceniny římského Colosea, ulice Lon­ dýna, zasvitla paláci kambodžského krále, daleké Persii. Jabločkov zapojoval proudového okruhu dynama primární cívky několika transformátorů připojoval své „svíčky” sekundárním cívkám. Tohoto způsobu výroby uhelných vláken používali pak všichni, kdo se zabývali zhotovováním žárovek. Místo, které kladlo elektrickému proudu největší odpor, zahřívalo obzvlášť silně, takže rozžhavené vlákno rychle shořelo. V dobu, kdy Jabločkov pracoval své obloukové „svíčce”, rodil se v Rusku druhý, zcela nový princip využití elektrické energie osvětlování. Vynálezce dovedl zhotovit stejnorodé uhlíky, tak, vypaloval dřevěné tyčinky uhelném prášku při nedostatečném přístupu vzduchu.Jak známo, používal Jabločkov pro napájení svých „svíček” střídavého proudu