Příčina toho záležela nestejnorodosti žhavených vláken tyčinek. Jabločkov zapojoval proudového okruhu dynama
primární cívky několika transformátorů připojoval své „svíčky” sekundárním
cívkám.
První prakticky upotřebitelnou žárovku zkonstruoval ruský inženýr Alexan
der Nikolajevič Lodygin 11. Byl-li zaveden střídavý proud jedné cívky, indukoval se
v druhé cívce „sekundární” proud.
Vynálezce vytvořil množství lamp různých typů, malé osmdesátisvíčkové
až mohutná svítidla šesti tisících svíčkách. Lodygin dalším postupu neomezil jen na
hermetisaci baňky, nýbrž před jejím zatavením odčerpal vzduch.
Rozřešit tento úkol pomohl nový elektrický přístroj, transformátor, jejž
sám sestrojil. snažili
rozžhavovat elektrickým proudem vlákna různých kovů tyčinky uhlíkové, jež
skutečně zasvítily, avšak téměř okamžiku shořely.
V dobu, kdy Jabločkov pracoval své obloukové „svíčce”, rodil se
v Rusku druhý, zcela nový princip využití elektrické energie osvětlování.Jak známo, používal Jabločkov pro napájení svých „svíček” střídavého
proudu. Tím pro-
143
.
Proto právem lze nazývat Jabločkova, podobně jako Petrova, „průkopníkem
elektrického osvětlování” .
Jabločkovovy práce rozličných oborech elektrotechniky, nichž budeme
mluvit dále, značně posloužily rozvoji této vědy.
Jabločkovova „svíčka” rychle dobyla světového uznání.
Lodygin uskutečnil to, marně pokoušeli mnozí vynálezci. osmdesátých
letech osvětlovala ulice divadla Paříže, zříceniny římského Colosea, ulice Lon
dýna, zasvitla paláci kambodžského krále, daleké Persii. Jabločkovův přístroj skládal dvou sebe zasunutých cívek,
opatřených vinutím. Jeho napětí bylo určeno poměrem počtu
závitu první druhé cívky. Takové schema spojení skupiny obloukových lamp dynamem prostřed
nictvím transformátorů zajišťovalo úplnou nezávislost činnosti každé „svíčky”
a poskytovalo možnost napájet jedním zdrojem několik „svíček”.
Tohoto způsobu výroby uhelných vláken používali pak všichni, kdo se
zabývali zhotovováním žárovek.
Teprve Lodygin vynašel způsob, jak prodloužit životnost vlákna, jímž pro
cházel proud. Žárovka byla sestrojena takto: hermeticky uzavřené
baňce byla mezi dvěma konci silného měděného drátu upevněna tyčinka vypá
leného retortového uhlí. Tato tyčinka počátku při rozžhavování spotřebovala
kyslík vzduchu uzavřeného baňce, načež svítila atmosféře zbavené kyslíku
po dobu jedné hodiny. Jabločkov využiv zvláštností tohoto proudu našel způsob, jak uskutečnit
nezávislé napájení několika „svíček” jednoho zdroje. „Světlo nám při
chází Ruska”, „Rusko země světla”, psaly noviny rozmanitých jazycích. Místo,
které kladlo elektrickému proudu největší odpor, zahřívalo obzvlášť silně,
takže rozžhavené vlákno rychle shořelo. července 1873 předvedl činnosti jednom
z petrohradských náměstí.
Byla žárovka. Avšak jeho hlavní zásluhou bylo
vytvoření první prakticky použitelné soustavy elektrického osvětlení. Vynálezce dovedl zhotovit stejnorodé uhlíky, tak, vypaloval
dřevěné tyčinky uhelném prášku při nedostatečném přístupu vzduchu
