Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 144 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Tím pro- 143 . Byla žárovka. Proto právem lze nazývat Jabločkova, podobně jako Petrova, „průkopníkem elektrického osvětlování” . Jabločkovův přístroj skládal dvou sebe zasunutých cívek, opatřených vinutím. V dobu, kdy Jabločkov pracoval své obloukové „svíčce”, rodil se v Rusku druhý, zcela nový princip využití elektrické energie osvětlování. snažili rozžhavovat elektrickým proudem vlákna různých kovů tyčinky uhlíkové, jež skutečně zasvítily, avšak téměř okamžiku shořely. Takové schema spojení skupiny obloukových lamp dynamem prostřed­ nictvím transformátorů zajišťovalo úplnou nezávislost činnosti každé „svíčky” a poskytovalo možnost napájet jedním zdrojem několik „svíček”. Tohoto způsobu výroby uhelných vláken používali pak všichni, kdo se zabývali zhotovováním žárovek. Vynálezce dovedl zhotovit stejnorodé uhlíky, tak, vypaloval dřevěné tyčinky uhelném prášku při nedostatečném přístupu vzduchu. Místo, které kladlo elektrickému proudu největší odpor, zahřívalo obzvlášť silně, takže rozžhavené vlákno rychle shořelo. Příčina toho záležela nestejnorodosti žhavených vláken tyčinek. Žárovka byla sestrojena takto: hermeticky uzavřené baňce byla mezi dvěma konci silného měděného drátu upevněna tyčinka vypá­ leného retortového uhlí. Vynálezce vytvořil množství lamp různých typů, malé osmdesátisvíčkové až mohutná svítidla šesti tisících svíčkách. Jabločkov využiv zvláštností tohoto proudu našel způsob, jak uskutečnit nezávislé napájení několika „svíček” jednoho zdroje. Jabločkovova „svíčka” rychle dobyla světového uznání. Rozřešit tento úkol pomohl nový elektrický přístroj, transformátor, jejž sám sestrojil. července 1873 předvedl činnosti jednom z petrohradských náměstí. Byl-li zaveden střídavý proud jedné cívky, indukoval se v druhé cívce „sekundární” proud. První prakticky upotřebitelnou žárovku zkonstruoval ruský inženýr Alexan­ der Nikolajevič Lodygin 11. Teprve Lodygin vynašel způsob, jak prodloužit životnost vlákna, jímž pro­ cházel proud. „Světlo nám při­ chází Ruska”, „Rusko země světla”, psaly noviny rozmanitých jazycích. Jabločkovovy práce rozličných oborech elektrotechniky, nichž budeme mluvit dále, značně posloužily rozvoji této vědy. Jabločkov zapojoval proudového okruhu dynama primární cívky několika transformátorů připojoval své „svíčky” sekundárním cívkám. osmdesátých letech osvětlovala ulice divadla Paříže, zříceniny římského Colosea, ulice Lon­ dýna, zasvitla paláci kambodžského krále, daleké Persii. Avšak jeho hlavní zásluhou bylo vytvoření první prakticky použitelné soustavy elektrického osvětlení. Lodygin uskutečnil to, marně pokoušeli mnozí vynálezci. Jeho napětí bylo určeno poměrem počtu závitu první druhé cívky.Jak známo, používal Jabločkov pro napájení svých „svíček” střídavého proudu. Lodygin dalším postupu neomezil jen na hermetisaci baňky, nýbrž před jejím zatavením odčerpal vzduch. Tato tyčinka počátku při rozžhavování spotřebovala kyslík vzduchu uzavřeného baňce, načež svítila atmosféře zbavené kyslíku po dobu jedné hodiny