Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 144 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Jabločkovova „svíčka” rychle dobyla světového uznání. Takové schema spojení skupiny obloukových lamp dynamem prostřed­ nictvím transformátorů zajišťovalo úplnou nezávislost činnosti každé „svíčky” a poskytovalo možnost napájet jedním zdrojem několik „svíček”. Příčina toho záležela nestejnorodosti žhavených vláken tyčinek. Tím pro- 143 . Jabločkov využiv zvláštností tohoto proudu našel způsob, jak uskutečnit nezávislé napájení několika „svíček” jednoho zdroje. Vynálezce dovedl zhotovit stejnorodé uhlíky, tak, vypaloval dřevěné tyčinky uhelném prášku při nedostatečném přístupu vzduchu. Lodygin dalším postupu neomezil jen na hermetisaci baňky, nýbrž před jejím zatavením odčerpal vzduch. Jabločkovovy práce rozličných oborech elektrotechniky, nichž budeme mluvit dále, značně posloužily rozvoji této vědy. V dobu, kdy Jabločkov pracoval své obloukové „svíčce”, rodil se v Rusku druhý, zcela nový princip využití elektrické energie osvětlování. Místo, které kladlo elektrickému proudu největší odpor, zahřívalo obzvlášť silně, takže rozžhavené vlákno rychle shořelo. Jabločkov zapojoval proudového okruhu dynama primární cívky několika transformátorů připojoval své „svíčky” sekundárním cívkám.Jak známo, používal Jabločkov pro napájení svých „svíček” střídavého proudu. Vynálezce vytvořil množství lamp různých typů, malé osmdesátisvíčkové až mohutná svítidla šesti tisících svíčkách. Byla žárovka. Lodygin uskutečnil to, marně pokoušeli mnozí vynálezci. První prakticky upotřebitelnou žárovku zkonstruoval ruský inženýr Alexan­ der Nikolajevič Lodygin 11. Avšak jeho hlavní zásluhou bylo vytvoření první prakticky použitelné soustavy elektrického osvětlení. Rozřešit tento úkol pomohl nový elektrický přístroj, transformátor, jejž sám sestrojil. Tohoto způsobu výroby uhelných vláken používali pak všichni, kdo se zabývali zhotovováním žárovek. Jabločkovův přístroj skládal dvou sebe zasunutých cívek, opatřených vinutím. Teprve Lodygin vynašel způsob, jak prodloužit životnost vlákna, jímž pro­ cházel proud. Proto právem lze nazývat Jabločkova, podobně jako Petrova, „průkopníkem elektrického osvětlování” . července 1873 předvedl činnosti jednom z petrohradských náměstí. Tato tyčinka počátku při rozžhavování spotřebovala kyslík vzduchu uzavřeného baňce, načež svítila atmosféře zbavené kyslíku po dobu jedné hodiny. snažili rozžhavovat elektrickým proudem vlákna různých kovů tyčinky uhlíkové, jež skutečně zasvítily, avšak téměř okamžiku shořely. Žárovka byla sestrojena takto: hermeticky uzavřené baňce byla mezi dvěma konci silného měděného drátu upevněna tyčinka vypá­ leného retortového uhlí. osmdesátých letech osvětlovala ulice divadla Paříže, zříceniny římského Colosea, ulice Lon­ dýna, zasvitla paláci kambodžského krále, daleké Persii. „Světlo nám při­ chází Ruska”, „Rusko země světla”, psaly noviny rozmanitých jazycích. Jeho napětí bylo určeno poměrem počtu závitu první druhé cívky. Byl-li zaveden střídavý proud jedné cívky, indukoval se v druhé cívce „sekundární” proud