dem průmyslové energetiky. Kromě toho bylo velmi složité rozsvěcování takového řetězu
oblouků; vždy bylo nutno rozsvítit vše současně.
Jak vidno, rozřešil Jabločkov při zdokonalování své „svíčky" současně
několik velmi důležitých elektrotechnických úkolů.
141
.
Ruský vynálezce však šel jinou cestou. Světlo oblouku bylo jasné
a dostatečně silné, aby mohlo osvětlit několik místností. Při zhasínání jednoho oblouku hasly
i všechny ostatní.
Byl pokus rozvádět světlo podobně jako plyn nebo vodu. jednoho zdroje proudu bylo možno rozsvítit pouze
jeden oblouk, jelikož všechny pokusy připojit jednomu dynamu řetěz několika
obloukových lamp minuly výsledkem. Proto mnohdy snažili
světlo „drobit" jeho rozváděním místností složitými zrcadlovými systémy,
ukrytými potrubích.
Pavel Nikolajevič Jabločkov (1847—1894)
„Drobení" světla, osvětlování několika místností jedním zdrojem prou
du, bylo tehdejších dobách mimořádně těžkým úkolem řešilo nejfan
tastičtějšími způsoby. Jabločkov potřeboval střídavý proud tomu, aby
uhlíky uhořívaly rovnoměrně, stávajíce střídavě kladnými, zápornými. Podařilo, také usku
tečnit napájení několika „svíček" jedním generátorem
