Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 135 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Znamenitými přínosy obohatil vědu elektřině petrohradský akademik T. Vědec sám uskutečnil základě svého objevu dva znamenité vynálezy: elektrofor, neobyčejně jednoduchý přístroj získání statické elektřiny, konden­ sátor, přístroj hromadění elektrických nábojů. Tímto objevem Epinus jako první ukázal cestu theoretickému vysvětlení pokusně zjištěného úkazu elektrostatické indukce. Byl první elektrický plynový výboj, uměle vyvolaný člověkem. nyní, době rozkvětu elektrotechniky, využívá se principu sloužícího základ elektroforu, při konstrukci velikých generátorů, dávajících napětí milionech voltů. Veliký vědec vnikl hluboko tajemství elektřiny vytvo­ řil svou theorii polární záře; tvrdil, tyto úkazy nejsou ničím jiným než elek­ trickými výboji nejvyšších vrstvách atmosféry. 134 . Duté trubice pomohly objevit elektrony Roentgenovy paprsky. Toto geniální Lomonosovovo předvídání společné podstaty elektrických světelných jevů jedním nezvratných základů nynější fysiky. Epinusův elektrofor měl významnou úlohu době vzniku vědy elektřině; sloužil věrně badatelům byl nepostradatelným přístrojem každé fysikální laboratoři celém světě. „Za příčinu tohoto úkazu jsem pokládal klesání horní studené atmosféry při příchodu velkých mrazů,“ píše vědec vysvětluje vznik atmosfé­ rické elektřiny jako výsledek vzájemného tření částeček „zmrzlých par“, přená­ šených klesajícími stoupajícími vzdušnými proudy.úkazech, pocházejících elektrické síly" vyložil svou theorii původu atmosfé­ rické elektřiny. Výzkumy plynového výboje vedly výsledkům, jež byly svým významem mimořádné. Jak nyní víme, vzniká toto záření následkem nárazů elektronů, jež vlivem elektřiny rychle pohybují, atomy zředěného plynu. Aby mohla být zmíněná práce uveřejněna, musil Lomonosov svést tuhý boj sn evědomým cizincem Schuhmacherem, tajemníkem Akademie, který zakázal uveřejnění tohoto díla. Na Západě dosud přiznává věhlas vynálezce těchto přístrojů nezaslouženě Voltoví. této knize objasňuje ruský vědec svou theorii elektrických úkazů dovozuje, elektřina světlo jsou procesy vlnění. Lomonosov dokončil 1756 svou knihu „Theorie elektřiny vypracovaná matematickou methodou", níž podal souhrn svých theoreticky podepřených výzkumů oboru elektřiny. Jemu patří objev elektrostatické indukce, zakládající tom, těleso nabité elektřinou elektrisuje jiné těleso, jež ním není dotyku, tudíž působí na dálku. Plynových výbojů používáme nyní kathodových trubicích, radiových lam­ pách, nových světelných zdrojích atd. Epinus, mladý současník Lomonosovův. principu elektrostatické indukce zakládá mnoho elektrických zařízení přístrojů: elektrostatické stroje, elektrofory, kondensátory atd. Lomonosov, aby podepřel tuto svou theorii pokusně, dokázal, zředěném plynu může vzniknout světlo vlivem elektřiny; skleněné koule vyčerpal vzduch, zelektrisoval kouli třením přivedl záření zředěný plyn, uzavřený v kouli