Pyrolysa nafty, kterou vynalezl A.Nafta při vysoké teplotě vylučuje hořlavé plyny.
127
.
Ukázalo se, při vysokých tlacích teplotách část molekul benzinu
štěpí molekuly menší, které nevydrží stlačování válcích motoru vybuchují
předčasně.
S dalším zvyšováním rychlosti motor „onemocněl".
Počátkem roku 1900 byl města Kiněšmy otevřen závod výrobu aroma
tických uhlovodíků podle způsobu Nikiforovova; nich dále vyráběl nitro-
benzen, anilin jiné látky. jeho práci „Zkoumání produktů dřevitonaftového plynu“,
uveřejněné roku 1877, praví, když dehet dvakrát žene rozžhavenými
železnými trubicemi, vznikají něm nové látky, které předtím nebyly ani naftě,
ani dehtu benzen, toluen, xylen, naftalen, antracen jiné.
Tři základní způsoby zpracování nafty, destilace, pyrolysa krakování,
které vznikly minulém století Rusku, staly základem naftového průmyslu
na celém světě.
Zelinského. Tento plyn se
získával proháněním nafty nebo naftových zbytků rozžhavenými retortami. Zkoumáním právě tohoto dehtu zabýval
se Letnij. Roku 1870 byly tímto nafto
vým plynem osvětlovány Kyjev, Kazaň mnohá jiná města. nejlepším leteckým
benzinem, který dává víc energie než každé jiné palivo dobře hoří bez popelu
a sazí, motor náhle vypovídal službu.
Letnij, dnes jedním nejdůležitějších způsobů zpracovávání nafty.
Ruští výzkumníci pokračovali pracích zlepšování procesů pyrolysy na
zvětšování množství získávaných aromatických uhlovodíků. Po
získání „naftového plynu“ zbýval dehet.
Velký ruský chemik Markovnikov, který zkoumal naftu Baku, objevil,
že převážně skládá cyklických uhlovodíků naftenů; jsou látky, jejichž
molekuly nejsou stavěny řetězu, nýbrž kruzích. Poptávka těchto produktech tehdy neobyčejně
vzrostla, protože byly surovinou pro výrobu barviv, léčiv, aromatických látek
a výbušin podle methody Zininovy.
Avšak tímto potřebným produktem nešlo vše hladce.
Roku 1890 objevil inženýr Nikiforov, který pracoval laboratoři Zelinského,
kde činně účastnil studia pyrolysy, zvýšený tlak příznivý vliv aroma-
tisáci nafty. Zkonstruoval speciální retortu did patentovat.
Do doby, kdy rychlost letadla nepřesahovala sto sto dvacet kilometrů za
hodinu, vyhovoval benzin plně svému účelu.
Chemická podstata tohoto procesu, zvaného pyrolysa, přeměna nitkovi-
tých (protáhlých) molekul nafty nebo dehtu vysokých teplot molekuly
kruhovité, kterých přírodní naftě velmi málo. Jeden základních produktů zpracování nafty, benzin, má, jak
víme, nesmírný význam pro letectví. Vznikla otázka vytvoření nového leteckého benzinu synthetického.
Většina produktů získaných při pyrolyse nafty jsou aromatické látky, proto
se pyrolysa nafty nazývá aromatisace nafty.
Roku 1885 produkty pyrolysy nafty benzen, naftalen antracen —
z ruského závodu inženýra Ragozina nejen prodávaly vnitřním trhu, nýbrž
se také vyvážely hranice.
Vědecké podklady tomu byly obsaženy četných pracích akademika D
