Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 128 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Zkoumáním právě tohoto dehtu zabýval se Letnij. Ukázalo se, při vysokých tlacích teplotách část molekul benzinu štěpí molekuly menší, které nevydrží stlačování válcích motoru vybuchují předčasně. Do doby, kdy rychlost letadla nepřesahovala sto sto dvacet kilometrů za hodinu, vyhovoval benzin plně svému účelu. Letnij, dnes jedním nejdůležitějších způsobů zpracovávání nafty. nejlepším leteckým benzinem, který dává víc energie než každé jiné palivo dobře hoří bez popelu a sazí, motor náhle vypovídal službu. Roku 1870 byly tímto nafto­ vým plynem osvětlovány Kyjev, Kazaň mnohá jiná města. jeho práci „Zkoumání produktů dřevitonaftového plynu“, uveřejněné roku 1877, praví, když dehet dvakrát žene rozžhavenými železnými trubicemi, vznikají něm nové látky, které předtím nebyly ani naftě, ani dehtu benzen, toluen, xylen, naftalen, antracen jiné. Tři základní způsoby zpracování nafty, destilace, pyrolysa krakování, které vznikly minulém století Rusku, staly základem naftového průmyslu na celém světě. 127 . Roku 1885 produkty pyrolysy nafty benzen, naftalen antracen — z ruského závodu inženýra Ragozina nejen prodávaly vnitřním trhu, nýbrž se také vyvážely hranice. Zelinského. Zkonstruoval speciální retortu did patentovat. Chemická podstata tohoto procesu, zvaného pyrolysa, přeměna nitkovi- tých (protáhlých) molekul nafty nebo dehtu vysokých teplot molekuly kruhovité, kterých přírodní naftě velmi málo. Velký ruský chemik Markovnikov, který zkoumal naftu Baku, objevil, že převážně skládá cyklických uhlovodíků naftenů; jsou látky, jejichž molekuly nejsou stavěny řetězu, nýbrž kruzích. Počátkem roku 1900 byl města Kiněšmy otevřen závod výrobu aroma­ tických uhlovodíků podle způsobu Nikiforovova; nich dále vyráběl nitro- benzen, anilin jiné látky. S dalším zvyšováním rychlosti motor „onemocněl". Ruští výzkumníci pokračovali pracích zlepšování procesů pyrolysy na zvětšování množství získávaných aromatických uhlovodíků. Avšak tímto potřebným produktem nešlo vše hladce. Jeden základních produktů zpracování nafty, benzin, má, jak víme, nesmírný význam pro letectví. Poptávka těchto produktech tehdy neobyčejně vzrostla, protože byly surovinou pro výrobu barviv, léčiv, aromatických látek a výbušin podle methody Zininovy. Tento plyn se získával proháněním nafty nebo naftových zbytků rozžhavenými retortami. Po získání „naftového plynu“ zbýval dehet. Většina produktů získaných při pyrolyse nafty jsou aromatické látky, proto se pyrolysa nafty nazývá aromatisace nafty. Vědecké podklady tomu byly obsaženy četných pracích akademika D.Nafta při vysoké teplotě vylučuje hořlavé plyny. Pyrolysa nafty, kterou vynalezl A. Vznikla otázka vytvoření nového leteckého benzinu synthetického. Roku 1890 objevil inženýr Nikiforov, který pracoval laboratoři Zelinského, kde činně účastnil studia pyrolysy, zvýšený tlak příznivý vliv aroma- tisáci nafty