První parafiny, skládající molekul čtrnácti sedmnácti články,
jsou měkké jako máslo; vaselina. molekuly, skládající čtrnácti methanových
článků, jsou již látky při normální teplotě pevném stavu: jsou tak zvané
parafiny. několik let
později ruský objev vrátil vlasti, ale již anglickým jménem cracking (od
slova štěpit).
Šuchovův vynález převzala Amerika, kde velmi rozšířil. Jejich řetě-
zovité molekuly skládají šesti, sedmi osmi methanových článků. právě těchto molekul skládá benzin. Velikost jednotlivých molekulárních řetězů
dosahuje již mnoha desítek článků.
Na první pohled zdá paradoxní: získat nafty více benzinu, než
v je!
Obyčejná destilace nafty při teplotě 150—220° dává 20% benzinu.Inženýr Vladimír Grigorjevič Šuchov, kterého celý svět zná jako nadaného
konstruktéra mechanika, sestavil roce 1890 methodu destilace nafty, při níž
bylo možno získat mnohem větší množství kerosinu benzinu než při obyčejné
destilaci. Odtrhneme-li dvou methanových molekul po
jednom tří molekul dvou atomech vodíku sloučíme-li řetěz, vznikne
při normální teplotě nikoli již plynná, nýbrž kapalná látka pentan. Mohou trhat také po
kraji, při čemž vytvářejí molekuly plynu, skládající jednoho, dvou, tří nebo
čtyř článků.
Američané vypočetli, kdyby neexistovalo „krakování", musili po
sledních dvaceti letech vytěžit dvakráte více nafty, aby získali stejné množství
benzinu.
V speciálním přístroji, který konstruoval Šuchov, trhají molekuly vase-
liny vlivem teploty tlaku dvě části. Molekuly jedné těchto
látek pentanu skládají, jak již víme, pěti methanových článků molekuly,
kdežto molekuly druhé látky šesti článků. Šuchovova methoda štěpení velkých molekul umož
nila zvýšit výtěžek benzinu téhož množství nafty. Benzin směs tří látek. Kamenouhelná pryskyřice, která skládá největších molekul metha-
nové řady, tvrdá jako kámen.
Provádí-li destilace speciálním přístroji Šuchova při vysokém tlaku
a zvýšené teplotě, bude množství vydestilovaného benzínu mnohem větší. Molekulární řetězce mohou vlivem teploty tlaku uzavírat do
123
. Část
složitých velkých molekul nafty při tak silném účinku štěpí molekuly
menší.
Ruského způsobu štěpení nafty používá nyní celém světě.
To, nazýváme gasolinem, směs dvou látek. roce 1909 jedné tuny
nafty získalo pouze 110 benzinu, ale roce 1930 již 470 kg, více než čtyř
násobek. Jedna molekula vaseliny při tom mění
na dvě molekuly benzinu.
Kerosin směs látek delšími molekulami. jeho molekule váže jeden atom
uhlíku čtyři atomy vodíku.
Molekuly však neštěpí vždy uprostřed. směs látek ještě delšími
molekulami jsou mazadla. Čím molekula větší, tím jsou parafiny
tvrdší.
Co děje naftou při jejím zpracovávání podle Šuchovova způsobu? Jak
se při tom mění chemická stavba jejích složek?
Mnozí vědí existenci plynu methanu
