několik let
později ruský objev vrátil vlasti, ale již anglickým jménem cracking (od
slova štěpit). molekuly, skládající čtrnácti methanových
článků, jsou již látky při normální teplotě pevném stavu: jsou tak zvané
parafiny. Jejich řetě-
zovité molekuly skládají šesti, sedmi osmi methanových článků.
Molekuly však neštěpí vždy uprostřed.
Kerosin směs látek delšími molekulami. Kamenouhelná pryskyřice, která skládá největších molekul metha-
nové řady, tvrdá jako kámen.
Provádí-li destilace speciálním přístroji Šuchova při vysokém tlaku
a zvýšené teplotě, bude množství vydestilovaného benzínu mnohem větší. právě těchto molekul skládá benzin. jeho molekule váže jeden atom
uhlíku čtyři atomy vodíku.Inženýr Vladimír Grigorjevič Šuchov, kterého celý svět zná jako nadaného
konstruktéra mechanika, sestavil roce 1890 methodu destilace nafty, při níž
bylo možno získat mnohem větší množství kerosinu benzinu než při obyčejné
destilaci. První parafiny, skládající molekul čtrnácti sedmnácti články,
jsou měkké jako máslo; vaselina. Mohou trhat také po
kraji, při čemž vytvářejí molekuly plynu, skládající jednoho, dvou, tří nebo
čtyř článků. Část
složitých velkých molekul nafty při tak silném účinku štěpí molekuly
menší. Odtrhneme-li dvou methanových molekul po
jednom tří molekul dvou atomech vodíku sloučíme-li řetěz, vznikne
při normální teplotě nikoli již plynná, nýbrž kapalná látka pentan.
Co děje naftou při jejím zpracovávání podle Šuchovova způsobu? Jak
se při tom mění chemická stavba jejích složek?
Mnozí vědí existenci plynu methanu. směs látek ještě delšími
molekulami jsou mazadla. Šuchovova methoda štěpení velkých molekul umož
nila zvýšit výtěžek benzinu téhož množství nafty.
Šuchovův vynález převzala Amerika, kde velmi rozšířil. Velikost jednotlivých molekulárních řetězů
dosahuje již mnoha desítek článků.
Na první pohled zdá paradoxní: získat nafty více benzinu, než
v je!
Obyčejná destilace nafty při teplotě 150—220° dává 20% benzinu. Benzin směs tří látek.
Američané vypočetli, kdyby neexistovalo „krakování", musili po
sledních dvaceti letech vytěžit dvakráte více nafty, aby získali stejné množství
benzinu.
Ruského způsobu štěpení nafty používá nyní celém světě. Molekulární řetězce mohou vlivem teploty tlaku uzavírat do
123
.
V speciálním přístroji, který konstruoval Šuchov, trhají molekuly vase-
liny vlivem teploty tlaku dvě části. Jedna molekula vaseliny při tom mění
na dvě molekuly benzinu.
To, nazýváme gasolinem, směs dvou látek. roce 1909 jedné tuny
nafty získalo pouze 110 benzinu, ale roce 1930 již 470 kg, více než čtyř
násobek. Čím molekula větší, tím jsou parafiny
tvrdší. Molekuly jedné těchto
látek pentanu skládají, jak již víme, pěti methanových článků molekuly,
kdežto molekuly druhé látky šesti článků
