následek rychlou korozi oceli půdě
a ještě rychlejší rozpouštění zinkového povlaku, dojde přerušení mezi náhodným
a strojeným zemničem, popřípadě mezi základovým zemničem uzemňovacím přívodem.Ochrana před korozí
Všechny spoje zemničů podzemní spoje uzemňovacích přívodů nutno chránit před
korozí pasivní ochranou (litými pryskyřicemi, plastovými smršťovacími hadicemi apod.
Je nevhodné, když tomu nelze vždy vyhnout, jestliže strojený zemnič, nebo holý
uzemňovací přívod uložený zemi, připojí armování betonovém základu.
Nejkritičtější jsou místa, kde zemnič nebo uzemňovací přívod přecházejí jednoho
prostředí druhého, např.
Holé nebo pozinkované ocelové zemniče uzemňovací přívody uložené betonu jsou
před korozí chráněny betonovou vrstvou.
Protože nebezpečí největší místě změny prostředí, sníží poněkud požadovanou pa-
sivní ochranou. Pokud spojení nevyh-
nutelné, třeba, podle důležitosti, zvážit případné použití katodické ochrany.
5.
Škvára stavební odpad nemají přijít bezprostředního styku zemničem (rozdílné
prostředí koroze). čím větší plocha zemniče vyšším (kladnějším)
potenciálem.). betonu země, různých druhů zemin, země na
povrch apod.
Základním principem katodické ochrany záměrné vytvoření elektrického obvodu,
v němž korozním prostředí předmět chráněný katodou. Přívody základových zemničů chrání při pře-
chodu betonu země betonu 100 zemi přechodu betonu na
povrch betonu nad povrchem.
Elektrochemické potenciály různých kovů jsou uvedeny obr.
Proto norma zakazuje spojení ocelových měděných zemničů. Vznikne tak
korozní makročlánek, němž kov zemi (který nižší zápornější potenciál), před-
stavuje poměrně malou anodu proti rozsáhlé katodě ocelovému armování provlhlém
betonu, jež vyšší (kladnější) potenciál. 8. o., Teplého 1398, 530 Pardubice
.1 Princip katodické ochrany
Z hlediska koroze největším nebezpečím spojování strojených nebo náhodných zem-
ničů provedených různých kovů.
Ukládání náhodných zemničů suspenzí bentonitu nebo sádry, které dočasně zlepšu-
jí uzemňovací poměry, není přípustné.
Norma požaduje při přechodu uzemňovacího přívodu země pasivní ochranu délce
20 nad povrch pod povrch. Nebezpečí tím větší, čím větší rozdíl elektro-
chemických potenciálů (viz obr. Téhož
je možné dosáhnout, když chráněný předmět připojí zápornému pólu vnějšího zdroje
stejnosměrného proudu.
Výkopy, kterých jsou uloženy strojené zemniče, mají vyplnit homogenní zeminou. těchto místech vzniká vlivem rozdílného prostředí elektrochemický článek,
a proto třeba tyto prostupy různým prostředím omezit tam, kde není možné, použít
pasivní protikorozní ochranu.
Zpravidla takto chrání důležitá zařízení, jako jsou podzemní nádrže, potrubí apod.
22
IN-EL, spol. elektrodou Mg), čímž vznikne umělý galvanický článek. Dosahuje toho vodivým
spojením chráněného předmětu kovem, který daném prostředí zápornější potenciál
než kov chráněný (např
