2 113 200
1 1
Rz 100 (——— ———) 0,49 .
Na plochy zemniče třeba:
17,7 pásku mm, nebo
31,8 drátu průměru mm, nebo
39 drátu průměru mm.
Norma tabulce uvádí zatížitelnost zemničů uložených půdě, vztaženou plochu
povrchu zemniče, závislosti době trvání průchodu proudu rezistivitě půdy.
U zemničů uložených půdě toto omezení neplatí. Je-li zemnič přetížen, vysušuje okolní půda,
zahřívá se, tím stoupá její odpor napětí kolem zemniče. Zde naopak vítáme nejvyšší hus-
totu rázového proudu, protože okamžiku jeho průchodu zemniče země vznikají
vlivem zvětšení intenzity pole hranách zrnek půdy malé jiskry, které určité míry
překlenují přechodové odpory.
Zde navíc uvedena hustota nejvyššího dovoleného rázového proudu kA/m2.
Pro zemniče uložené betonu platí hodnoty dovolené proudové hustoty vztažené na
plochu betonového zákrytu, který obklopen zeminou., Teplého 1398, 530 Pardubice
.1.
Jak toto teplo rozvádí, závisí druhu půdy, její vlhkosti vodivosti, velikosti tvaru
zemniče jak zemnič proudově zatížen. Výsledným efektem snížení
zemního odporu zemniče.
Když intenzita pole přesáhne průrazný gradient půdy, nastane úplný průraz zeminy, který
„zkratuje“ vrstvu zeminy blízkosti zemniče.
Velmi velké déle trvající proudy vytvářejí okolí zemničů malých rozměrů žhavé
kanálky, které vychladnutí zanechávají zemi nevodivé stopy, zvané fulgurity. Tato
hodnota stanovena proto, při vyšší proudové hustotě mohlo dojít poškození
betonu.Zahustíme-li tuto síť rozměr oka bude její zemní odpor:
Zemní odpor tedy sníží 7,7 tuto hodnotu dotyková napětí, avšak spotřeba
zemnicího materiálu vzroste %.4 Proudová zatížitelnost
Půda okolí zemniče proudem zahřívá teplo rozvádí okolí. Rovněž zde jsou hodnoty dovo-
leného proudového zatížení uvedeny závislosti době trvání průchodu proudu rezis-
tivitě půdy. Zemnič tom okamžiku obklopen dobře
vodivou vrstvou chová se, jako jeho rozměr zvětšil.
9
1 1
Rz 100 ——— ——— 0,53 .
2 113 200
IN-EL, spol. Hodnoty
jsou asi vyšší než udávaly normy dřívější době.3).
Pro snížení dotykových napětí kritických místech doporučuje zřídit ekvipotenciální
prahy (viz kapitola 3. o.
2
