Úvod do moderní fyziky

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.

Vydal: Academia Autor: Arthur Beiser

Strana 89 z 627

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
2) Broglieho vlny mv Čím větší hybnost částice, tím kratší její vlnová délka.2) m relativistická hmota m ----------^ ---------. Dříve než budeme zabývat těmito experimenty, třeba za­ myslet nad otázkou, jakého druhu jsou vlnové jevy případě Broglieho vln. Například při pokusu detekci 92 . Ve světelné vlně mění prostoru čase elektromangetické pole, zvukové vlně zase tlak; jaká nyní veličina, jejíž změny tvoří Broglieho vlny? 4. V(1 v2lc2) Rovnice (4. Tuto interpretaci poprvé navrhl Max Born roce 1926.Vlnové vlastnosti íástic a tudíž její Broglieho vlnová délka je h (4. Jakmile však již l1 /^2 někde není přesně existuje jistá naděje, když malá, že tam těleso najdeme.) Avšak amplituda každé vlny může být kladná záporná záporná pravděpodobnost nemá smysl. tohoto a mnoha jiných důvodů |!P|2 nazývá hustotou pravděpodobnosti. Hodnota vlnové funkce, příslušející pohybujícímu tělesu daném bodě prostoru čase souvisí pravdě­ podobností výskytu tělesa tomto bodě čase. Pravděpodobnost experimentálního nalezení tělesa popsaného vlnovou funkcí bodě čase t je úměrná hodnotě \lf tomto místě čase. když bude­ me vlnové funkci která popisuje částici, říkat, rozestřena prostoru, ne­ znamená to, samotná částice takto rozprostřena. (Například pravděpodobnost 0,2 znamená dvacetiprocentní naději, těleso bude daném místě a čase nalezeno. vztahu (4. Velká hodnota |!ř|2 znamená vysokou míru možnosti výskytu tělesa, kdežto malá hodnota znamená naopak malou naději. sama sobě však nemá žádný přímý fyzikální význam.2 Vlnová funkce Proměnná veličina, jež charakterizuje Broglieho vlny, nazývá vlnová funkce a označuje symbolem (řecké písmeno psí). Existuje totiž jednoduchý důvod, proč nelze interpretovat jazykem experimentu. Tudíž sama sobě nemůže být pozorovatelnou veličinou. Pravděpodobnost těleso bude někde daném čase, může nabývat jakékoli hodnoty mezi dvěma hranicemi: nulou, jež odpovídá naprosto jisté nepřítomnosti, jedničkou, odpovídající naprosto jisté přítomnosti tělesa. Je velký rozdíl mezi pravděpodobností události událostí samou.2) byla dostatečně experimentálně potvrzena difrakcí rychlých elektronů krystalech analogickými pokusy, které ukázaly, paprsky jsou elek­ tromagnetické vlny. Tato námitka netýká I*?!2, čtverce absolutní hodnoty vlnové funkce