V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
Velká hodnota |!ř|2 znamená vysokou
míru možnosti výskytu tělesa, kdežto malá hodnota znamená naopak malou
naději.
V(1 v2lc2)
Rovnice (4. Hodnota vlnové funkce, příslušející
pohybujícímu tělesu daném bodě prostoru čase souvisí pravdě
podobností výskytu tělesa tomto bodě čase.2 Vlnová funkce
Proměnná veličina, jež charakterizuje Broglieho vlny, nazývá vlnová funkce
a označuje symbolem (řecké písmeno psí).
Je velký rozdíl mezi pravděpodobností události událostí samou. Pravděpodobnost
experimentálního nalezení tělesa popsaného vlnovou funkcí bodě čase t
je úměrná hodnotě \lf tomto místě čase. Jakmile však již l1
/^2 někde není přesně existuje jistá naděje, když malá,
že tam těleso najdeme.
Tato námitka netýká I*?!2, čtverce absolutní hodnoty vlnové funkce. Například při pokusu detekci
92
. Existuje totiž jednoduchý důvod, proč nelze interpretovat
jazykem experimentu. Pravděpodobnost těleso bude někde daném čase, může
nabývat jakékoli hodnoty mezi dvěma hranicemi: nulou, jež odpovídá naprosto jisté
nepřítomnosti, jedničkou, odpovídající naprosto jisté přítomnosti tělesa. Tuto interpretaci poprvé navrhl Max Born roce 1926. sama sobě však nemá žádný
přímý fyzikální význam. Tudíž sama sobě nemůže být pozorovatelnou
veličinou.
Ve světelné vlně mění prostoru čase elektromangetické pole, zvukové vlně
zase tlak; jaká nyní veličina, jejíž změny tvoří Broglieho vlny?
4.Vlnové vlastnosti íástic
a tudíž její Broglieho vlnová délka je
h
(4. Dříve než budeme zabývat těmito experimenty, třeba za
myslet nad otázkou, jakého druhu jsou vlnové jevy případě Broglieho vln. když bude
me vlnové funkci která popisuje částici, říkat, rozestřena prostoru, ne
znamená to, samotná částice takto rozprostřena. tohoto
a mnoha jiných důvodů |!P|2 nazývá hustotou pravděpodobnosti.) Avšak amplituda každé vlny může být kladná záporná záporná
pravděpodobnost nemá smysl.2) Broglieho vlny
mv
Čím větší hybnost částice, tím kratší její vlnová délka.2) m
relativistická hmota
m ----------^ ---------.2) byla dostatečně experimentálně potvrzena difrakcí rychlých
elektronů krystalech analogickými pokusy, které ukázaly, paprsky jsou elek
tromagnetické vlny. vztahu (4. (Například
pravděpodobnost 0,2 znamená dvacetiprocentní naději, těleso bude daném místě
a čase nalezeno
