Úvod do moderní fyziky

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.

Vydal: Academia Autor: Arthur Beiser

Strana 84 z 627

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
6 hvězdy. Existuje však třída hvězd posledním vývojovém stadiu, tzv. Slunce, víceméně obyčejné hvězdy, 6,96 108 1,99 1030 kg, tedy ^ 7,41 10-28 1Q3° = v c2R 6,96. 23) poté, „spadly“ výšky w zemského povrchu. Tady gravitační rudý posuv pro světlo vlnovou délkou 5000 činil »0,5 Á, což veličina příznivých okolností měřitelná. Foton viditelné oblasti spektra tak posunuje jeho červenému konci — tento jev proto nazývá gravitační rudý posuv. Platnost vztahu (3. Jak uvidíme kap. Bereme-li padající foton počátečním kmitočtem jako kdyby měl konstantní 87 . 10* m/s)2 1 lze gravitační rudý posuv pozorovat jen záření velmi hustých hvězd. bílého trpaslíka Sirius („Siriův společník“) vypočtený rudý posuv Av/v 5,9 10“ pozorovaná hodnota je 6,6 10~5; vzhledem neurčitosti stanovení poměru pro Sirius tato čísla, zdá se, potvrzují hypotézu, podle níž fotonu připisujeme gravitační hmotu. Jelikož G/c2 pouze C 6,67. bílých trpaslíků, které skládají atomů, jejichž elektronová struktura „zhroutila“, tyto hvězdy mají neobyčejně veliké hustoty —typicky kolem 108 kg/m3. asi 0,01 poloměru Slunce, hmotu 1,2 1030 kg, což je asi 0,6 hmoty Slunce, takže ^ 10-28 1,2 IQ30 _ v c2R 106 ~ » 10“4 . 108 m = 2,12 ÍO-6 . Bílý trpaslík polo­ měr přibližně 106 tj. 10- /kg, c (3. třeba rozlišovat dopplerov- ského rudého posuvu, pozorovaného spektrech vzdálených galaxií důsledku jejich zdánlivého pohybu směrem Země, který připisuje všeobecnému rozpínání vesmíru. emitují vhodně excitované atomy každého prvku fotony jen určitého specifického kmitočtu. Protože AA/A Av/v, činí gravitační rudý posuv slunečního záření jen přibližně 0,01 pro zelené světlo vlnovou délkou 5000 nedá zjistit důsledku dopple- rovského rozšiřování spektrálních čar.21) lze tudíž ověřit srovnáním kmitočtů, zjištěných spektrech hvězd, kmitočty spekter získaných laboratoři. Těleso hmoty které pádu proletí výšku získá energii mgw.3. Nedávno byl gravitační posuv kmitočtu zjištěn při laboratorním pokusu měřením změny kmitočtu paprsků gama (viz ještě cv