V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
(obr., tj.
3.9). 3. dráhový rozdíl musí být nX, kde celé číslo. 3. Svazek paprsků vlnovou délkou dopadá krystal
pod úhlem vůči systému Braggových rovin, jejichž vzájemná vzdálenost a.10), nichž každý vyznačuje charakteristickou vzdáleností mezi jeho sousedními
rovinami.
Monochromatický svazek paprsků dopadající krystal, rozptyluje do
všech směrů uvnitř krystalu, avšak důsledku pravidelného uspořádání atomů se
rozptýlené vlny některých směrech interferencí zesilují jiných zase zeslabují. Kmitající dipól zpětně
vyzařuje elektromagnetické vlny kmitočtem tyto sekundární vlny šíří všech
směrech výjimkou směru podél dipólové osy.čističové vlastnosti vln
dopadající vlny, jejíž amplituda podle toho zmenšuje. souboru atomů, vystavených nepo-
larizovanému záření, sekundární záření izotropní, jelikož příspěvky jednotlivých
atomů jsou náhodně rozdělené, neuspořádané. paprsků
rozptylovaných atomech platí jedině pro paprsky obr.
Svazek prochází kolem atomu první rovině kolem atomu rovině sousední
a oba atomy rozptylují část svazku náhodných směrech.
Atomy krystalu lze uvažovat, jako tvořily systémy rovnoběžných rovin (obr. Zesílení interferencí nastane
jen mezi takovými dvěma paprsky, které jsou rovnoběžné jejichž dráhy liší
přesně 2X, atd. Při rozptylovém procesu tedy atom pohlcuje dopadající rovinné vlny pod
jejich účinkem sám vyzařuje kulové vlny týmž kmitočtem. Takovou analýzu problému navrhl roce 1913 Bragg, jehož
počest zmíněné roviny nazývají Braggovy roviny. 3.11 označené
78
. Řečeno vlnovou terminologií, mají
sekundární vlny kulové vlnoplochy rozdíl rovinného čela dopadajících vln
Obr.11. Podmínky, jež musí splňovat
záření rozptylované atomy krystalu, aby interferencí zesilovalo, lze odvodit ze
schématu obr. 3.10 Struktura kubického krystalu
