V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
není nic logičtější odmítat jako pravé částice proto, jejich existence je
tak krátká, než byla představa třeba neutronu pouze jako nestabilního stavu
protonu. Pro tuto představu lze ovšem vypracovat výborné zdůvodnění pokračovat
v generalizací, podle níž jsou všechny různé „elementární“ částice skutečnosti
excitovanými stavy několika málo opravdu elementárních částic, které dosud nebyly
zjištěny; jedna cest našeho snažení souhrnnou teorii elementárních částic. Tato situace popsat tak,
606
.11 Různé teorie elementárních částic
Jak jsme již zmínili, existuje vedle částic tab.2 jako pravé, potom konzistentní
zahrnout mezi též rezonanční stavy hledat teoretický rámec, který obsáhne celý
soubor více než stovky částic.
Na druhé straně akceptujeme-li částice tab. Nábojová parita
C podobně jako prostorová parita nezachovává při slabých interakcích. Zachování CPT znamená, každému procesu existuje zrcadlově
převrácený protějšek světě antihmoty, který obrácený časový průběh.Elementární částice
Symetrie vůči inverzi času znamená, směr toku času není podstatný, takže obrá
cení libovolného možného procesu čase vede rovněž procesu, který může nastat. Nicméně
přes omezenou platnost zákonů zachování existují dobré teoretické důvody
pro přesvědčení, součin CPT nábojové, prostorové časové parity systému se
vždy zachovává. Zdá se,
že tato symetrie platí, když jsou jednotlivé symetrie, nichž skládá, někdy po
rušeny. Tyto rezonanční stavy jsou charakterizovány
určitými hodnotami hmoty, náboje, momentu hybnosti, izospinu, parity, podivnosti
atd. záměna každé částice systému její antičásticí. Přestože byla časová
parita dlouho pokládána veličinu zachovávající při všech interakcích, bylo
v roce 1964 objeveno, mezon může rozpadnout mezon n~, což
porušuje zachování Symetrie všech jevů vůči inverzi času tak dnes není zcela
nepochybná.2 ještě spousta „částic“ krajně
malou dobou života, jejichž existenci odhalují rezonance interakcí, nichž vystupují
jejich sourozenci delší dobou života.
Jinými slovy, platí-li symetrie vůči časové inverzi, není možné pozorováním stanovit,
zda pohybový obraz události běží směrem kupředu nebo zpět. 25.
25. Nejprve patrně
dochází virtuálnímu přechodu mezonu pár nukleon-antinukleon, který může
podle principu neurčitosti velmi krátkou dobu existovat přes nezachování energie,
a složky tohoto páru mohou elektromagneticky interagovat vznikem dvou fotonů,
jejichž energie jsou souladu hmotou mezonu n°. Pro objasnění
uvažujme zajímavý případ mezonu n°, který nemůže účastnit elektromagnetických
interakcí, poněvadž nemá ani náboj, ani magnetický moment, přesto pozorujeme
jeho rozpad dvojici fotonů, což jsou elektromagnetická kvanta. Operací symetrie, která odpovídá zachování nábojové parity je
nábojové sdružení, tj.
Toto hledisko zdá použitelné zvláště silně interagujících částic, nichž
každou lze jistém smyslu pokládat složenou ostatních částic. 25
