V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
2 ukazuje hodnoty přiřazené různým elementárním částicím. Proto foton
a mezony 7t° t]° považují své vlastní antičástice. Tyto ještě jiné důvody vedly zavedení veličiny zvané
podivnost Tab. Rozpad
1° y
S 0
zatímco rozpad baryonu proton foton gama
600
. Hmota makroskopickém měřítku elektricky neutrální
a síly silných slabých interakcí jsou svém dosahu značně omezené.
Silnější než gravitační slabé interakce jsou elektromagnetické interakce mezi všemi
nabitými částicemi včetně všech částic elektrickým magnetickým momentem. Vzdálenosti, které příslušné
síly působí, jsou ovšem velmi různé. Jelikož
tyto částice nemají ani náboj, nelze nijak rozlišit jejich antičástic. Dříve než budeme zabývat
interpretací podivnosti musíme prozkoumat různé druhy interakcí částic.
Konečně největší všech jsou jaderné síly elementárních částic obvykle
jednoduše hovoří silných interakcích které působí mezi mezony, baryony mezi
mezony baryony. Třetí pozoruhodnou zají
mavostí skutečnost, podivné částice nikdy nevznikají jedné, ale vždycky
po dvou nebo více najednou. Nejslabší nich gravitační interakce. Struktura jader
je určována vlastnostmi silné interakce, struktura atomů zase vlastnostmi elektro
magnetické interakce.Elementární částice
I y
nebyl nikdy pozorován. Role slabé interakce struktuře hmoty zřejmě tom, vystupuje
jako malá porucha způsobující jader nevhodným poměrem počtu neutronů
a protonů korekci rozpadem beta. Slabá
interakce způsobuje rozpady, nichž vystupují neutrina, zejména rozpady beta.
Pak následuje takzvaná slabá interakce, která vedle všech případných elektromagne
tických interakcí působí mezi leptony mezi leptony mezony nebo baryony.
Všimněme si, čísla jsou pro foton mezony rj° rovna nule. Gravitační
interakce, naprosto nevýznamná malém měřítku, tak velkém měřítku stává
rozhodující. Jiná zvláštnost spočívá obecném poznatku, přírodní
fyzikální procesy, jež uvolňují veliké množství energie, probíhají rychleji než procesy
uvolňující malou energii. 25. Mnohé podivné částice, při jejichž rozpadu uvolňuje
značná energie, však mají poměrně dlouhou dobu života, která více než miliardkrát
převyšuje hodnotu předpovídanou teoretickými výpočty.
Vraťme nyní podivnosti Bylo zjištěno, podivnost zachovává při
všech procesech zahrnujících silnou elektromagnetickou interakci.
Relativní velikosti silných, elektromagnetických, slabých gravitačních interak
cí jsou poměru 10~4 10“ 10~40.
Mezi elementárními částicemi zřejmě existují čtyři typy interakcí, jimiž zásadě
vznikají všechny fyzikální procesy vesmíru. Zatímco silná interakce mezi dvěma blízkými
nukleony mnoho řádů převyšuje gravitační interakci, poměr mezi odpovídajícími
silami zcela jiný, jsou-li oba nukleony sebe vzdáleny jeden metr