V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
Zemi
však neskýtá ani proton-protonový, ani uhlíkový cyklus naději praktické využití,
neboť jejich jednotlivá stádia vyžadují značnou dobu.
Energie uvolňovaná při slučování lehkých jader těžší často nazývá
termojaderná energie, zvláště když syntéza probíhá pod kontrolou člověka. Takovým
zdrojem jsou světová moře oceány, jež obsahují 0,015 deuteria, tj. když konstrukce termojaderných reaktorů klade větší
praktické obtíže než štěpných reaktorů, stanou bezpochyby nakonec skuteč
ností.
^Využití těchto reakcí předpokládá bohatý, levný zdroj deuteria.Jaderné reakce
nější při vysokých teplotách proton-protonový při nižších teplotách. Všechny běžné metody řešení tohoto problému užívají
úplně ionizovaných plynů vysoké teplotě, jež obsahují deuterium nebo směs deuteria
a tritia udržují silných magnetických polích. Účelem vysoké teploty zabezpečit
pro jednotlivá jádra [H2 tH3 dostatek energie, aby mohla sobě přiblížit rea
govat přes vzájemné elektrostatické odpuzování. Jako pozemský zdroj termo
jaderné energie zdají nejslibnější reakce, při nichž dochází přímé kombinaci
dvou deuteronů jedním dvou možných způsobů
I -►2He3 on1 3,3 MeV ,
jH 4,0 MeV
a přímou kombinací deuteronu tritonu částici alfa
jH 2He4 0/?1 17,6 MeV . Hvězdy větší
teplotě než Slunce tedy získávají svou energii převážně uhlíkového cyklu, kdežto
hvězdy chladnější než Slunce proton-protonového cyklu. celkem asi
1015 tun! Mimoto vyvolání' reakcí syntézy zapotřebí účinnějších prostředků,
než pouhé ostřelování terče rychlými částicemi urychlovače, neboť činnost urych
lovače spotřebuje daleko více energie, než může uvolnit několika málo (relativně)
reakcemi, nimž terči dojde.
584
. Magnetické pole užívá jako
nádoba, která zabraňuje reaktivnímu plynu dotyku jiným materiálem, jenž ho
mohl ochladit nebo znečistit; pravděpodobnost, přitom tento materiál roztál,
e malá, neboť plyn sice teplotě několika miliónů skutečnosti ne
velkou hustotu energie