V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
24. Při velmi malém
exp —nox) nox ,
N nox) x
x 0nox
a
dJV N
— ---------- nox .24. Pravděpodobnost dopa
dající částice bude interagovat destičce materiálu241) tloušťce Ax, je
(24. Barn řádově velikosti geometric
kého průřezu jádra.12). Pozn.
Čím větší absorpční koeficienty tím účinnější materiál při zastavování dopada
jících částic.
N 0
Pojem účinného průřezu často používá takové interakce mezi dopadají
cími částicemi částicemi terče, kdy dochází absorpci dopadajících částic.17) . 24. rec.
I když účinný průřez jako plocha měl vyjadřovat m2, vyjadřuje obvyk
le výhodou barnech, kde barn 10~28 m2.
Veličina
(24.16) i
n .
571
.3 Střední volná dráha
Střední volná dráha částice materiálu střední vzdálenost, kterou může částice
urazit materiálu dříve, než interaguje jádrem terče.15) klesajícím přechází (24.19) udává
skutečně střední dráhu, kterou částice proletí před první interakcí jádrem.8 ukazuje závislost účinného průřezu ¿gCd113 proabsorpci
neutronů jejich energii; úzké maximum při 0,176 odpovídá specifické energe
tické hladině výsledném jádře 48Cd114. Účinné průřezy pro většinu jaderných reakcí závisejí energii
dopadající částice. Proto také vzorec (24. Obr. Symbol pro
absorpční koeficient a:
x je
(24.3
Snadno ukáže, (24.18) —
no Ax
241) Zkoumáme-li průchod částic velmi tenkou destičkou, můžeme prakticky vyloučit možnost,
že táž částice interagovala postupně dvěma více jádry. tako
vých situacích veličina n<r nazývá absorpční koeficient materiálu terče
