V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
Excitované jádro dlou
hým poločasem rozpadu nazývá izomer tohoto jádra základním stavu.
Výsledné jádro 13A127* pak přechází jedním nebo dvěma rozpady gama svého
základního stavu.
Jednoduchý příklad vztahu mezi energetickými hladinami schématem rozpadu
je obr.14 Postupná emise beta gama při
0 rozpadu 12Mg27 13AI27. když můžeme tento proces, známý jako vnitřní konverze, považovat za
určitý druh fotoelektrického jevu, při němž jaderný foton pohlcen atomovým elek
tronem, lepším souladu experimentem představa vnitřní konverze jako přímého
převodu excitační energie jádra elektronu.14, který zobrazuje rozpad beta 12Mg27 i3A127.
uvažovaného přechodu.adioaktivita
Jádra mohou, právě jako atomy, existovat stavech určitými energiemi. Fotony emitované jader mají energii velikosti několika
MeV již tradičně nazývají paprsky (záření) gama. Excito
vané jádro 38Sr87* poločas rozpadu 2,8 proto izomerem jádra 38Sr87. Poločas rozpadu je
9,5 min výsledkem může být jeden nebo druhý excitovaný stav jádra 13A127. 23.
li. 23.
562
. Výsledný emitovaný elektron kine
tickou energii rovnou uvolněné excitační energii jádra minus vazebné energii elek
tronu atomu. Excitovaná
jádra značí hvězdičkou jejich obvyklými symboly; tak 38Sr87* 38$r87 exci
tovaném stavu.
Vedle rozpadu gama může excitované jádro některých případech přejít do
základního stavu také předáním své excitační energie jednomu okolních orbitálních
elektronů.10 Rozpad gama
1,015 MeV
0,834 MeV
Obr.
Většina excitovaných jader velmi krátké poločasy rozpadu gama, avšak
některá setrvávají excitovaných stavech několik hodin. Taková jádra vrací svého základního stavu emisí fotonů, jejichž
energie odpovídají vždy energetickému rozdílu mezi počátečním konečným stavem
17
M,
23
