V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
Musíme proto zaměnit —2b'L vztahem
(23. 23.5 Teorie rozpadu alfa
Vztah (23.
Poněvadž definice (23.45) byl odvozen pro pravoúhlou potenciálovou přehradu, kdežto částice
alfa uvnitř jádra naráží potenciálový val F(x) proměnnou výškou jako obr.43)
[4 (b'la)2]
exp —2b'L) .5
takže pravděpodobnost průchodu je
EE*
P =
AA*
A>*'
(23.46) b'(x) b'(x) ,
Jo R0
kde poloměr jádra vzdálenost jeho středu, níž větší vzdá
lenosti než kinetická energie částice alfa kladná částice může volně pohybo
vat (obr.6.44) exp b'L)
je dobrou aproximací pravděpodobnosti průchodu. Máme tedy
553
.22) (23.
23.43) zanedbatelná srovnání
se závislostí exponenciály samé. Uvidíme, vztah (23.
K(x) ^
4to0x
je elektrostatická potenciální energie částice alfa vzdálenosti středu jádra
s nábojem (Ze jaderný náboj minus náboj částice alfa).45) .
23. Tento koeficient dále nikdy příliš neliší jedničky,
takže
(23.9).44) je
vhodné psát tvaru
(23.23.27) plyne
b '\2_ _
a T
je závislost koeficientu exponenciály (23
