V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
Jak jsme viděli kap.32a) iAii •Am >
# n
dx dx
Dosazením i//u ipu (23.29) exp(-fe'x)
je exponenciálně klesající vlnová funkce, jež odpovídá neoscilujícímu vzruchu,
který šíří směrem doprava přehradou. Částice, která neodrazí druhém konci
přehrady, zde vystupuje oblasti III stejnou kinetickou energií jakou měla
původně, její vlnová funkce bude t/>„„ neboť částice pokračuje nerušeném pohybu
ve směru limitě nekonečně široké přehrady t¡/m odkud plyne, všechny
dopadající částice odrážejí.31a)
# =
dx dx
a pravé krajní stěně L)
(23. levé krajní stěně přehrady 0)
je tedy
(23.30) exp (b'x)
je vlnová funkce, jež odpovídá odraženému vzruchu exponenciálně klesá.
Člen
(23.21) těchto vztahů dostaneme
(23. Obr.23. odrazu však dochází uvnitř přehrady, nikoli její
levé krajní stěně, takže přehrada konečné tloušťky dovoluje průchod zlomku P
počátečního svazku částic. 23.33) ,
Máme tedy
551
. 23. musí být jak \j/,
tak její derivace všude spojitá.7 tyto podmínky znamenají, každé
stěně přehrady musí mít vlnové funkce vně uvnitř nejenom stejnou hodnotu, ale
i stejnou směrnici, takže dokonale spojují.7
je schematickým znázorněním vlnové funkce oblasti III, které nám může
pomoci představit hraniční podmínky. Podle obr.4
(23.
í když i¡/n nekmitá, nepředstavuje tudíž pohybující částici kladnou kine
tickou energií, není hustota pravděpodobnosti „|2 nula: existuje určitá pravděpo
dobnost výskytu částice přehradě.
K výpočtu musíme stanovit hraniční podmínky pro i/r,, \j/u \{/m. Uvnitř přehrady část vzruchu odrazí a
(23.15), (23.28) (23.28) i/rn exp —b'x) exp (b'x)
