V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
548
. těchto oblastech
Schrodingerova rovnice pro částici zní
a
(23,4)
Předpokládejme, že
(23. 10“ takže
v 1021 . 23.16) iA,„ exp (iax) exp (—iax)
jsou řešení rovnice (23. obou stranách přehrady
je což znamená, částice tady nepůsobí žádné síly. Různé členy těchto výrazech lze snadno
interpretovat. (23. Jak schematicky ukazuje obr.
23.8, exp (iax) vlna amplitudou A,
dopadající zleva přehradu, tj.
Typické hodnoty jsou přibližně 107 m/s, resp.adioaktivita
že libovolném okamžiku existuje jádře jen jedna částice alfa jako taková se
pohybuje kmitavým pohybem podél průměru jádra, je
v
kde rychlost částice alfa okamžiku, kdy opouští jádro, jRje poloměr jádra. 23.14).4 Průnik potenciálovou přehradou
Uvažujme případ svazku částic kinetickou energií dopadající zleva potenciálo
vou přehradu výšce šířce jako obr.
(23.13), resp.7.15) i^i exp (iax) exp —iax ),
(23.
Částice alfa naráží stěny svého „vězení“ 1021krát vteřinu, přesto může čekat
v průměru 1010 let, než některých jader unikne!
Jelikož předpovídá klasická fyzika pravděpodobnost průchodu
P kvantové mechanice uvažujeme pohybující částici alfa jako vlnu vý
sledkem malá, ale nenulová hodnota Optická analogie tohoto jevu známá:
světelná vlna odrážející dokonalého zrcadla přece proniká pod jeho povrch
s exponenciálně klesající amplitudou dříve, než obrátí svůj směr šíření.17) \j/l+ exp (iax )
