V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
Poněvadž přírodní systémy
530
.
energii 12.
Počet nukleonů méně než maximálním počtem vazeb tedy úměrný A213, což
snižuje vazebnou energii o
(22. 22.27) . Poněvadž energii každé vazby sdílejí dva nukleony, každý nukleon
vazebnou energii %U.
Jádro poloměru povrch
4nR2 4nR2
0A2'3 . Každý vnitřní nukleon jádře proto vazebnou
Obr.
Některé nukleony každého jádra jsou ovšem jeho povrchu, mají tudíž
méně než sousedů.28) —a2A213 .
Energie nazývá objemová energie jádra přímo úměrná A. Počet takových nukleonů závisí ploše povrchu daného jádra.26) 6AU . Uspořádáme-li soubor koulí stejným poloměrem nejmen-
šího objemu, jak předpokládáme nukleonů jádře, dotýká každá vnitřní
koule jiných koulí (obr. 22.
Záporná energie nazývá povrchová energie jádra větší význam pro lehčí
jádra, neboť větší počet jejich nukleonů povrchu.Jaderné sily odely jádra
U tato energie skutečnosti záporná, neboť souvisí přitažlivými silami, ale
píše obvykle kladná, protože vazebná energie podle konvence považuje klad
nou veličinu. ¿1/ neboli 6U.4). Kdyby všech nukleonů jádra bylo jeho vnitřku, byla
by celková vazebná energie jádra
(22.
Tento vztah často píše jednoduše jako
(22.4 Těsně uspořádaný soubor iden
tických koulí, kde každá vnitřní koule se
dotýká dvanácti ostatních