V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
514
. kladný rozpad beta tak snižuje, resp.
Obr.
Pro elektron, kdy m0c2, odpovídající kinetická energie
T (6,63 10"-20 m/s) (3,00 108 m/s) =
= 1,99.5 Rozměry jádra
Rutherfordův pokus rozptylem poskytl první důkaz, jádro konečné rozměry. Rozptyl elektronů tak posky
tuje informace rozdělení náboje jádru rozptyl neutronů rozdělení jaderné
hmoty. obou případech musí být Broglieho vlnová délka částice menší než
poloměr studovaného jádra.
Záporný, resp. zvyšuje počet neutronů jádru.
Radioaktivitu budeme podrobněji studovat kap. Jelikož částice alfa skládá dvou protonů dvou neutronů,
zmenšuje rozpad alfa vždy dvojku. Pro menší vzdálenosti předpovědi Coulombova zákona neplatí, protože
jádro již částici alfa nejeví jako bodový náboj. Částice vlnovou délkou 10~14m hybnost
_ 6,63 10~34 _
P 10“ m
= 6,63 10-20 m/s .4 ukazuje způsob, jakým rozpad alfa beta umožňuje dosažení stability.
Jak jsme viděli kap. při tomto pokusu dopadající částice alfa odchylována
jádrem terče souladu Coulombovým zákonem, je-li vzdálenost mezi nimi přibližně
10_ 14m. Při záporném rozpadu beta neutron mění proton
a elektron:
| . 21.
21.tom ové jádro
a 209 samovolně přeměňují lehčí jádra emisí jedné nebo více částic alfa,
což jsou jádra 2He4. tomuto účelu jsou ideální
rychlé elektrony neutrony, neboť elektron interaguje jádrem jen elektrickými
silami, kdežto neutron jen specificky jadernými silami. Má-li výsledné dceřinné jádro pro stabilitu
příliš velký nebo příliš malý poměr počtu neutronů protonů, může přejít rozpadem
beta vhodnější konfigurace.
Elektron vyletuje jádra pozorujeme jako „částici beta“ Při kladném rozpadu
beta proton přeměňuje neutron emituje pozitron:
p .
Od doby Rutherforda bylo provedeno mnoho pokusů určení rozměrů
jádra, přičemž rozptyl částic zůstal výhodnou technikou. 10“ 124 . 23
