V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
23 Závislost efektivní hmot/ elektronu pohybujícího čtvercové mřížce vlnovém
čísle k.
Záporná efektivní hmota vyskytuje tehdy, když elektron vlnové číslo,
které umisťuje blízko vnější (vysoká hranice Brillouinovy zóny.24 vyneseno závislosti poblíž maxima
500
.
K vyjádření těchto výsledků rámci pásové teorie lze říci, efektivní hmota
elektronu kladná spodní části energetického pásu, kde zvýšení energie pro
vázeno růstem hybnosti, záporná horní části pásu, kde zvýšení energie prováze
no poklesem hybnosti. Elektron tak reaguje působící sílu
zmenšením své hybnosti, což hezky shrnuje pojem záporné efektivní hmoty. Elektron blízkosti hranic Brillouinovy zóny tedy reaguje působící sílu,
jako kdyby měl velmi malou hmotu, skutečně přesně bodech =
= wt/a.zón.
O br. Díra chová, jako měla náboj +e, opačného
znaménka než elektron. Nyní ale vzniká zdánlivě paradox, neboť elektrony největší
energií téměř zaplněném horním pásu mají zápornou efektivní hmotu, přesto
pevné látky pásem tohoto typu vedou elektrický proud: takových pevných látkách
vede zvýšení působícho napětí zvětšení, nikoli zmenšení proudu. 20. Jestliže elektron, obrazně řečeno, mírně
postrčíme, změní jeho celková energie jen málo, ale protože pak může pohybo
vat krystalovou mřížkou, změna jeho hybnosti hodně velká vzhledem udělenému
impulsu. 20. Elektron vlnovým číslem, které umisťuje takovou hranici, efektivní
rychlost když může mít značnou energii. obr. Zvětšení energie
elektronu potom znamená zvětšení hybnosti předávané iontům mřížky; řečeno
vlnovou terminologií, vlnové klubko podléhá větší míře difrakci, když úplnému
Braggovu odrazu jako hranicích zóny. Paradox
mizí, vzpomeneme-li si, nositeli proudu jsou těchto okolností díry nezaplněné
elektronové stavy elektrony
