V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
. Základní myšlenkou představa, pode níž elektron uvnitř krystalu
pohybuje oblasti nikoli konstantního, ale periodického potenciálu (obr.5) dopadajícího krystal zvenku.. 20.4
Potenciálový rozdíl mezi horní dolní stěnou vzorku lze měřit, odtud určit Ey,
a tím stanovit vd, neboť známé.
k la
n r
487
.12);
následkem toho dochází difrakčním jevům, jež omezují hybnost elektronu jisté
oblasti hodnot odpovídající dovoleným energetickým pásům. 3.4 Brillouinovy zóny
Nyní přejdeme bližšímu studiu vzniku dovolených zakázaných pásů pevných
látkách. 4.12 Potenciální energie elektronu periodické struktuře kladných iontů. rámci této představy
tak interakce mezi atomy ovlivňují chování valenčních elektronů nepřímo přes krysta
lovou mřížku, kterou tyto interakce vytvářejí, místo přímého vlivu našeho postupu
na začátku této kapitoly., vztah (20.20.5) sin 3,.7.
U polovodičů, kde může vedení proudu docházet jak pohybem „děr“ tak pohybem
elektronů, směr ukazuje, zda materiál polovodičem typu nebo p.4) již neplatí, jak víme odst. Současným měřením měrného odporu materiálu
je možno zjistit počet elektronů jednotkový objem, které účastní vedení proudu.
De Broglieho vlnová délka volného elektronu hybností je
(20.8)
(20. 20.) elektronu
s vlnovou délkou dochází Braggovu „odrazu“ jedné atomových rovin krys
talu, jestliže elektron dopadá rovinu pod úhlem kde podle (3.
nebo elektrony svazku (odst..
20. á-li hodnotu
blízkou 2a, 3a, .4)
né ionty
O br..4) Volný elektron
P
Nevázané elektrony malou energií mohou volně putovat krystalem, protože jejich
vlnová délka velká vzhledem mřížkové konstantě Elektrony vyšší energií,
jako jsou například elektrony Fermiho energií kovu, mají vlnové délky srovnatelné
s takové elektrony podléhají difrakci úplně stejně jako paprsky (odst. 20
