V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
tomto odstavci však autor zabývá relativistickou hmotou, proto mu
stačí omezit jednorozměrný případ. rec. Historicky prvním potvrzením vztahu (2.3 Čerenkovův efekt
Relativní charakter hmoty klade omezení rychlost tělesa, kterou těleso může
pohybovat vůči pozorovateli. Při rychlosti jedné desetiny hmota zvětší jen půl procenta, avšak při
rychlosti 0,9c přírůstek hmoty více než stoprocentní.
2.13) byl Buchererův
objev roku 1908, podle něhož poměr ejm náboje hmoty elektronu menší pro
rychlé elektrony než pro elektrony pomalé; tento vztah byl podobně jako ostatní
vztahy speciální teorie relativity ověřen tolika pokusy, dnes uznáván jeden
ze základních vzorců fyziky.
51
.
Relativistický přírůstek hmoty podstatný jen při rychlostech blízkých rychlosti
světla. Dostatečně velikou rychlost
pro měřitelnost relativistických efektů mají jedině mikročástice, jako jsou elektrony,
protony, mezony apod. Pozn.13).13), neboť
d dm
— (mv) -----Hv ,
dí dí
a dmjdt nevymizí, jestliže rychlost tělesa mění časem2,2)., při studiu těchto částic nemůžeme používat „obyčejných“
fyzikálních zákonů.
2'2) Viz implicitní závislost (v(t)) (2.2. Druhý Newto
nův pohybový zákon však platí jen tvaru2-1)
( I/-
- V
d< W
Toto není ekvivalentní vztahu
dt>
t —
dí
ani při daném vzorcem (2. překl. Jestliže tato rychlost blíží rychlosti světla c,
nabývá poměr u2/c2 limity veličina i;2/c2)1/2 limity Hmota tělesa daná
výrazem
m 0
m =
V(1 2/c2) ’
tudíž neomezeně roste, když blíží Relativní rychlost proto musí být menší
než urychlení tělesa rychlost, při níž jeho hmota nekonečná, bylo za
,1) Pohybový zákon platí klasické mechanice speciální teorii relativity vektorovém
tvaru d(m v)/dt.3
zachovává speciální teorii relativity stejně jako klasické fyzice. Výsledná síla působící
na těleso vždycky rovná časové změně jeho hybnosti. Pozn
