V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
(8,94 103 kg/m3)
63,5 kg/kmol
= 8,5 1028 atomů/m3 =
= 8,5 1028 elektronů/m3 .
471
.39)
Zde je
atomy (atomy/kmol) (hmota/objem)
objem hmota/kmol
=
w
N Avogadrovo číslo 6,02 1026 atomů/kmol,
q hustota mědi 8,94 103 kg/m3 ,
w atomová hmota mědi 63,5 kg/kmol,
takže je
(6,02 1026 atomů/kmol). Počet elektronů, jež mohou mít stejnou energii rovná
počtu stavů g(u) touto energií, neboř každém stavu může být nejvýše jeden elek
tron.
Užijme výrazu (19. každý atom má
jeden elektron vně uzavřených vnitřních slupek.38) výpočtu Fermiho energie mědi. tedy
rech libovolně uvažovaného vzorku kovu.37)
Dosazení (19.6
definice energii uF. proto rozumné předpokládat,
že každý atom mědi přispívá elektronovému plynu jedním volným elektronem.
Elektronová hustota tak rovná počtu atomů mědi jednotkový objem
podle vztahu
(19.34) g{u) dává
_ )ti Vm3' 3l
3h3
Fermiho energie
Veličina hustota volných elektronů; Fermiho energie tak nezávisí rozmě-
(19. Elektronová kon
figurace základního stavu atomu mědi 22s22p63s23p63d104s, tj.19
