V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
K vytvoření vakance nutno zlomit vazby držící atom jeho místě, což může
v typickém krystalu představovat požadavek 0,5 jednu vazbu.15a).
Relativní pravděpodobnost, atom krystalu při teplotě energii vv„
tepelného původu navíc své normální energii, exp (—wv\k,Ť). 18. Při koordinač
ním čísle zapotřebí celkem eV. Chybějící atom však neztratí můžeme ho
představit, jako skončil povrchu, kde držen místě menším počtem vazeb
než uvnitř uvedeném příkladě čtyřmi.
Bodové poruchy iontovém krystalu musí být takové, aby ponechávaly krystal
elektricky neutrální. Frenkelovou
poruchou nazývá současný výskyt kladného iontu intersticiální poloze vakance
446
. 18.
Energie zapotřebí též vložení atomu meziuzlové polohy krystalu,
neboť okolní atomy musí navzájem přes vzájemné odpuzování více stěsnat, aby
uvolnily místo.5) exp (-w„/feT) .
Avšak není velké číslo převaha exponenciálního faktoru spolu nerovností
w„ znamená, vakance jsou pevných látkách běžnější než intersticiály. Schottkyho poruchou nazývá současný výskyt jedné vakance
na místě kladného jedné místě záporného iontu (obr.14a; poněkud snižuje jejich energii, tím dále zmenšuje
energii potřebnou vytvoření vakance téměř eV. Potřebná energie
je součtem energií potřebných vzniku každé jednotlivé vakance zvlášť. Je-li počet meziuzlových poloh jeden atom bude počet nt
intersticiálů při teplotě krystalu skládajícím atomů
(18.6) exp —Wj/feT) .
V mědi, kde 0,8 eV, předpovídaný poměr při pokojové teplotě je
3 10-15, kdežto při teplotě 1350 těsně pod bodem tání, nvjN ÍO-4 .5), avšak závislost exp JkT) platí obecně. Očekávaný počet intersti-
ciálů samozřejmě převyšuje počet udávaný vzorcem typu (18. Potřebná energie závisí krystalové struktuře —je větší krystalu
s těsným uspořádáním než krystalu otevřenější strukturou dosahuje eV. Je-li krystalu N
atomů, počet vakancí krystalu první aproximaci
(18. mnohých kovech jako intersticiály snadno absorbují
například atomy vodíku, uhlíku, kyslíku dusíku. Navíc atomy, jež hraničí vakancí, mají sklon částečně vychylovat,
jak ukazuje obr.
Pozorovaný výskyt vakancí kovech mnoha důvodů poněkud častější než podle
(18.
Atomy nečistot menší, než jsou atomy hostitelského krystalu, mohou srov
nání nimi snadněji obsadit meziuzlové polohy jistých okolností mohou
vyskytovat velkém počtu. Čistý požadavek energie tak snižuje
na 2*eV. Příčinu odhaluje vyšetřování energie takových poruch.
V hliníku přibližně eV, ačkoli pouze 0,76 eV.5), protože krystalu
je více meziuzlových poloh než atomů, tudíž více možností pro obsazení některé
z nich atomem.Krystalová struktura
loze mimo pravidelný bod mřížky) vyskytují všech krystalech pravděpodobností
rostoucí rychle teplotou
