V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
Krystalová struktura
loze mimo pravidelný bod mřížky) vyskytují všech krystalech pravděpodobností
rostoucí rychle teplotou.5), avšak závislost exp JkT) platí obecně. 18. Je-li počet meziuzlových poloh jeden atom bude počet nt
intersticiálů při teplotě krystalu skládajícím atomů
(18. Čistý požadavek energie tak snižuje
na 2*eV. Potřebná energie závisí krystalové struktuře —je větší krystalu
s těsným uspořádáním než krystalu otevřenější strukturou dosahuje eV.
Atomy nečistot menší, než jsou atomy hostitelského krystalu, mohou srov
nání nimi snadněji obsadit meziuzlové polohy jistých okolností mohou
vyskytovat velkém počtu.
Relativní pravděpodobnost, atom krystalu při teplotě energii vv„
tepelného původu navíc své normální energii, exp (—wv\k,Ť).
Energie zapotřebí též vložení atomu meziuzlové polohy krystalu,
neboť okolní atomy musí navzájem přes vzájemné odpuzování více stěsnat, aby
uvolnily místo.
Bodové poruchy iontovém krystalu musí být takové, aby ponechávaly krystal
elektricky neutrální. mnohých kovech jako intersticiály snadno absorbují
například atomy vodíku, uhlíku, kyslíku dusíku. Při koordinač
ním čísle zapotřebí celkem eV.6) exp —Wj/feT) . 18. Schottkyho poruchou nazývá současný výskyt jedné vakance
na místě kladného jedné místě záporného iontu (obr.5) exp (-w„/feT) . Příčinu odhaluje vyšetřování energie takových poruch. Navíc atomy, jež hraničí vakancí, mají sklon částečně vychylovat,
jak ukazuje obr.
K vytvoření vakance nutno zlomit vazby držící atom jeho místě, což může
v typickém krystalu představovat požadavek 0,5 jednu vazbu. Frenkelovou
poruchou nazývá současný výskyt kladného iontu intersticiální poloze vakance
446
. Očekávaný počet intersti-
ciálů samozřejmě převyšuje počet udávaný vzorcem typu (18. Potřebná energie
je součtem energií potřebných vzniku každé jednotlivé vakance zvlášť.
Pozorovaný výskyt vakancí kovech mnoha důvodů poněkud častější než podle
(18.
V hliníku přibližně eV, ačkoli pouze 0,76 eV.5), protože krystalu
je více meziuzlových poloh než atomů, tudíž více možností pro obsazení některé
z nich atomem.
Avšak není velké číslo převaha exponenciálního faktoru spolu nerovností
w„ znamená, vakance jsou pevných látkách běžnější než intersticiály. Chybějící atom však neztratí můžeme ho
představit, jako skončil povrchu, kde držen místě menším počtem vazeb
než uvnitř uvedeném příkladě čtyřmi. Je-li krystalu N
atomů, počet vakancí krystalu první aproximaci
(18.15a).
V mědi, kde 0,8 eV, předpovídaný poměr při pokojové teplotě je
3 10-15, kdežto při teplotě 1350 těsně pod bodem tání, nvjN ÍO-4 .14a; poněkud snižuje jejich energii, tím dále zmenšuje
energii potřebnou vytvoření vakance téměř eV
