Úvod do moderní fyziky

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.

Vydal: Academia Autor: Arthur Beiser

Strana 443 z 627

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Pozorovaný výskyt vakancí kovech mnoha důvodů poněkud častější než podle (18.6) exp —Wj/feT) . Frenkelovou poruchou nazývá současný výskyt kladného iontu intersticiální poloze vakance 446 .5) exp (-w„/feT) . V mědi, kde 0,8 eV, předpovídaný poměr při pokojové teplotě je 3 10-15, kdežto při teplotě 1350 těsně pod bodem tání, nvjN ÍO-4 . 18. Navíc atomy, jež hraničí vakancí, mají sklon částečně vychylovat, jak ukazuje obr.14a; poněkud snižuje jejich energii, tím dále zmenšuje energii potřebnou vytvoření vakance téměř eV. Chybějící atom však neztratí můžeme ho představit, jako skončil povrchu, kde držen místě menším počtem vazeb než uvnitř uvedeném příkladě čtyřmi. Schottkyho poruchou nazývá současný výskyt jedné vakance na místě kladného jedné místě záporného iontu (obr. Potřebná energie závisí krystalové struktuře —je větší krystalu s těsným uspořádáním než krystalu otevřenější strukturou dosahuje eV. Očekávaný počet intersti- ciálů samozřejmě převyšuje počet udávaný vzorcem typu (18. Je-li krystalu N atomů, počet vakancí krystalu první aproximaci (18. mnohých kovech jako intersticiály snadno absorbují například atomy vodíku, uhlíku, kyslíku dusíku. Atomy nečistot menší, než jsou atomy hostitelského krystalu, mohou srov­ nání nimi snadněji obsadit meziuzlové polohy jistých okolností mohou vyskytovat velkém počtu. 18.15a). Energie zapotřebí též vložení atomu meziuzlové polohy krystalu, neboť okolní atomy musí navzájem přes vzájemné odpuzování více stěsnat, aby uvolnily místo. Čistý požadavek energie tak snižuje na 2*eV.5), avšak závislost exp JkT) platí obecně.Krystalová struktura loze mimo pravidelný bod mřížky) vyskytují všech krystalech pravděpodobností rostoucí rychle teplotou. Relativní pravděpodobnost, atom krystalu při teplotě energii vv„ tepelného původu navíc své normální energii, exp (—wv\k,Ť). Při koordinač­ ním čísle zapotřebí celkem eV.5), protože krystalu je více meziuzlových poloh než atomů, tudíž více možností pro obsazení některé z nich atomem. Příčinu odhaluje vyšetřování energie takových poruch. Potřebná energie je součtem energií potřebných vzniku každé jednotlivé vakance zvlášť. V hliníku přibližně eV, ačkoli pouze 0,76 eV. K vytvoření vakance nutno zlomit vazby držící atom jeho místě, což může v typickém krystalu představovat požadavek 0,5 jednu vazbu. Bodové poruchy iontovém krystalu musí být takové, aby ponechávaly krystal elektricky neutrální. Je-li počet meziuzlových poloh jeden atom bude počet nt intersticiálů při teplotě krystalu skládajícím atomů (18. Avšak není velké číslo převaha exponenciálního faktoru spolu nerovností w„ znamená, vakance jsou pevných látkách běžnější než intersticiály