Úvod do moderní fyziky

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.

Vydal: Academia Autor: Arthur Beiser

Strana 420 z 627

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
11). Jak jsme již řekli, kovové vazby nejsou obecně tak silné jako kovalentní nebo iontové vazby, když jsou mnohem silnější než vazby van der Waalsovy. 17.17. když snížení potenciální energie elektronů velikosti převýší původní zvýšení kinetické energie elektronů.7 Jednorozměrné dvourozměrné krystaly V některých pevných látkách vyskytují různé typy vazeb. 19. (Rozdělení energie elektronů v kovech budeme podrobně zkoumat kap. ionto­ vém krystalu, jako chlorid amonný (salmiak NH4C1) strukturou iontů NH4 a Cl- drží každý iont NH* pohromadě kovalentními vazbami. Zajímavější jsou ty pevné látky, jež skládají obrovských jedno- dvourozměrných „molekul“ spojených van der Waalsovými vazbami nebo některých případech iontovými vaz­ bami trojrozměrných struktur.7 nich energetických hladin všech atomech krystalu. Každý atom uhlíku spojen třemi ostatními atomy, pravděpodobně hybridními vazbami sp2 (odst.7), neboť vazby svírají úhly 120°. Volné elektrony mají podle toho kinetickou energii rozmezí nějaké maximální hodnoty uF, zvané Fermiho energie; Fermiho energie například lithiu 4,72 střední kinetická energie volných elektronů kovovém lithium 2,8 eV. Význačným příkladem cín. Čím větší počet valenčních elektronů jeden atom, tím větší bude kovovém krystalu střední kinetická energie elektronů, avšak bez přiměřeného poklesu potenciální energie.) Jelikož kinetická energie elektronu je kladná veličina, vede její zvýšení kovu oproti hodnotě oddělených atomech k vzájemnému odpuzování. Ilustrací energie vazby kovech 1,4 eV/atom zinku, 1,6 eV/atom lithia, 2,0 eV/atom u olova 3,5 eV/atom mědi. Některé prvky jsou zrovna hranici této oblasti mohou tvořit jak kovové, tak kovalentní krystaly. 7,3 g/cm3 šedý cín polovodič, kdežto bílý cín vysokou elektrickou vodivost typického kovu. Nad 13,2 existuje „bílý cín“, jehož atomy tvoří prostorově centrovanou tetragonální strukturu koordinačním číslem Pod 13,2 °C se vyskytuje tuhý kovalentní „šedý cín“, jehož struktura stejná jako diamantu, s koordinačním číslem Šedý bílý cín jsou naprosto odlišné látky; mají například hustotu 5,8, resp. Ke kovové vazbě dochází tehdy, když přitahování mezi kladnými kovovými ionty elektronovým plynem převýší vzájemné odpuzování elektronů tomto plynu, tj. Elektrony jsou 423 . Zbývající valenční elektrony (jeden atom) obsazují vazebné orbity n, jež mají koncentrace nad pod rovinou vrstvy uhlíkových atomů. tohoto důvodu kovové prvky téměř všechny vyskytují prvních třech grupách periodické soustavy. 17. molekulárním krystalu, jako například tuhý methan, drží molekulu CH4 pohromadě jako stavební jednotku kovalentní vazby van der Waalsovy síly svazují molekuly pevnou látku. Grafit skládá vrstev uhlíkových atomů, kde každá vrstva rovinný, hexagonální útvar atomů (obr. 13