V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
7: elektrické
pole polární molekuly způsobuje rozdělení náboje druhé molekule, indukovaným
momentem stejném směru, jako moment polární molekuly výsledkem je
přitažlivá síla.4 Van der Waalsovy síly
Všechny atomy molekuly atomy inertních plynů, jako helium argon —
vykazují slabé vzájemné přitahování krátkého dosahu, které důsledkem van der
Waalsových sil.
17. takové známé aspekty hromadného chování hmoty, jako tření, povr
chové napětí, viskozita, adheze, soudržnost atd. 17. Příkladem molekula H20 kde koncen
trace elektronů atomu kyslíku způsobuje, tento konec molekuly zápornější
než část vodíkovými atomy (obr.17.4
dielektrickou konstantou měřenou při vysokých kmitočtech větších než 10*3 Hz;
ta pohodlně dostane optického indexu lomu neboť (X„^)1/2.5). 17. (Tento efekt stejný jako případě přitahování nezmagnetizovaného
415
. mají svůj původ van der Waalso
vých silách.
Úvodem poznamenáme, mnohé molekuly (tzv.6, této orientaci mole
kuly silně přitahují. Například KC1 4,7 2,1. Jak uvidíme, jsou tyto přitažlivé síly mezi dvěma molekulami vzdále
nosti úměrné -7, takže mají význam jen když jsou molekuly velmi těsně sebe. Tyto síly způsobují kondenzaci plynů kapaliny tuhnutí kapalin
na pevné látky, přestože zde mechanismus iontové, kovalentní nebo kovové vazby
neexistuje. Takové molekuly projevují skloíi řadit se
k sobě navzájem konci opačné polarity jako obr. Reakce
iontového krystalu tedy jeho dielektrická konstanta působící elektrické
pole při nízkých kmitočtech, kdy samotné ionty stačí pohybovat spolu oscila
cemi pole, jiná než při vysokých kmitočtech, kdy polem ovlivněno jen elektronové
rozdělení.
Polární molekula může přitahovat rovněž molekuly, jež normálně nemají
permanentní dipólový moment. kovalentním krystalu na
druhé straně dielektrická konstanta kmitočtu nezávisí.5 olekula vody polární, protože sdílené elektrony největší pravděpodobností vysky
tují mezi atom kyslíku vodíkovým atom y. 17.
O br. 17. polární molekuly) mají
permanentní elektrický dipólový moment. Takový proces znázorněn obr
