V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
Obr. Jeden horních stavů mini
mum obvyklý soubor vibračních hladin, kdežto druhý nemá minimum, proto je
nestabilní. Jinou možností fluorescence; molekula může ode
vzdat část své vibrační energie při srážkách jinými molekulami, takže zářivý
přechod směrem dolů probíhá nižší vibrační hladiny horního elektronového stavu
(obr.
14.
Protínají-li dvě křivky F(R) dvou různých excitovaných stavů jako obr.4). však obvykle nevede disociaci, protože hodnota \ý\2 je
malá místě, kde křivka V(R) nevázaného stavu protíná tyto vibrační hladiny;
proto termín predisociace. Přechod základního stavu hladinu vede možnosti, molekula
přejde nevázaného stavu horním konci větve jejích vibrací.. Takové přechody proto mohou nastat značně dlouhou dobu
357
. 14.176 ukazuje případ, kde molekula singletním základním stavu absorbuje
foton přejde vyššího singletního stavu.
14.8
stavů mohou nicméně také nastat, avšak malou pravděpodobností, takže spektrum
se skládá několika slabých čar kontinua bez čárové struktury.16, objevuje zajímavý jev zvaný predisociace.17a). Například molekule, jejíž vazby
zahrnují hybridní orbity sp, možný elektronový přechod stavu vyšší energií,
kde vazby zahrnují čisté orbity základě minulé kapitoly vidět, molekule
jako BeH2 vazebný úhel případě hybridace roven 180° molekula lineární
(H—Be—H), kdežto případě čistých orbitů vazebný úhel 90° molekula má
tvar
H Be
I
H
Molekula excitovaném elektronovém stavu může ztratit energii vrátit se
do svého základního stavu různými způsoby. Při srážkách může dojít nezářivým pře
chodům nižší vibrační hladinu, která může mít náhodou přibližně stejnou energii
jako jedna hladin tripletním excitovaném stavu, pak existuje jistá
pravděpodobnost, molekula dostane tripletního stavu. Může samozřejmě prostě emitovat
foton stejným kmitočtem, jaký měl absorbovaný foton, tím vrátit jediným
procesem základního stavu. 14.. Přechod jednu
z vyšších hladin . Původ
takových změn spočívá různém charakteru vlnových funkcí elektronů různých
stavech, který následek různé typy vazeb.
V molekulových stejně jako atomových spektrech jsou zářivé přechody mez
elektronovými stavy různým celkovým spinem zakázané (viz odst. Fluorescenční záření tedy nižší kmitočet než záření původně
absorbované. Další srážky tri
pletním stavu přivedou energii molekuly pod energii průsečíku, takže nyní za
chycena tripletním stavu nakonec dospěje hladinu Zářivý přechod
z tripletního singletního stavu „zakázaný“ výběrovými pravidly, což skuteč
nosti neznamená, němu nemůže dojít, nýbrž jen velmi malou pravděpodobnost
jeho výskytu.
Excitace elektronové struktury víceatomové molekuly často vede změně
jejího tvaru, jak lze zjistit rotační jemné struktury jejím pásovém spektru.14
