V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
Toto zjištění podporuje fakt, slučovací teplo C6H6
je kolem kcal/mol, tj.
324
.
Jinak řečeno, benzenové jádro pevnější, než bychom základě jednoduchého
strukturního vzorce očekávali. hlediska přiblížení valenční vazby jsou benzenu tři jednoduché tři dvojné
vazby mezi atomy takže jeho strukturu lze popsat těmito dvěma způsoby:
H H
I I
H H
\ /
c c
| Benzen
c c
/ \
H H
I I
H H
(A) (B)
Proti tomuto jednoduchému obrazu benzenu základě valenční vazby existuje
řada vážnějších námitek, nichž uvedeme alespoň tři.8 Benzenové jádro
Benzen C6H6je velice zajímavý uhlovodík, neboť jeho šest uhlíkových atomů je
v molekule uspořádáno plochého šestiúhelníkového prstence (tzv. 1,7 molekulu více, než bychom očekávali tehdy,
kdyby byly každé molekule skutečně tři vazby C—C, tři šest vazeb C—H.Struktura molekul
další atomy při reakcích jako je
H H
\ I
C HCI --------v H—C—C—H .)
Druhá námitka vzniká toho, délka vazby C—C bývá průměru 1,54 Á
a vazby průměru 1,35 kratší vazba souladu účastí čtyř elek
tronů dvojné vazbě oproti dvěma elektronům vazby C—C.
(Slučovací teplo molekuly energie uvolněná při jejím vzniku izolovaných atomů. První námitkou zmíněná
skutečnost, dvojné vazby nejsou zvlášť stabilní, tak měl benzen, podobně jako
třeba ethylen, snadno tvořit další sloučeniny.
13. Ale molekuly
benzenu mají tvar pravidelného šestiúhelníku, všemi vazbami stejně dlouhými sví
rajícími navzájem úhly 120°. benzenové
jádro). Nastává však pravý opak: benzen
tvoří substituční sloučeniny, nichž jeden nebo více atomů nahrazeno jinými
atomy nebo skupinami atomů, přičemž prstencovitá struktura zůstává nedotčena.
i 1
V molekulách nasycených sloučenin, jako methan nebo ethan vyskytují jen
jednoduché vazby
