V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
12. Zřejmě £^ot minimum, což odpovídá stabilnímu molekulo
vému stavu.
„Vazebnou energií“ míní energie potřebná roztržení celková
energie —13,6eV vodíkového atomu plus vazebná energie —2,65 eV, tj.6. Tato energie
se podle (6. 12. Je-li velké, musí být energie Es
elektronu —13,6eV, tj.7), takže tomto stavu vazba
nevytváří.35) při právě rovná energii —13,6eV základního stavu
atomu vodíku.
V případě antisymetrického stavu rozbor provádí stejně jen tím rozdílem
že energie elektronu při rovna energii stavu iontu He+.3).5 symetrická, neboť záměna nemá vliv
na (viz odst.
286
. Jelikož —13,6 rovněž při 00, mohli bychom myslet,
že energie elektronu konstantní, avšak skutečnosti při středních vzdálenostech
nastává malý pokles. Jelikož
je stav iontu He+ stav excitovaný, kdežto stav základní, měl mít iont
Hj antisymetrickém stavu větší energii, než kdyby byl symetrickém stavu, což
souhlasí tím, jsme odvodili tvaru vlnových funkcí \//A ips, totiž prvním
případě máme odpudivou druhém případě přitažlivou sílu.35), který dostane stejném tvaru kvan
tové teorie jednoelektronových atomů. Tento výsledek potvrzují experimentální údaje jež udávají va
zebnou energii rovnou 2,65 rovnovážnou vzdálenost protonů rovnou 1,06 Á.) Je-li 0»
musí energie elektronu rovnat energii iontu He+, která Z2-krát neboli čtyřikrát
větší než atomu vodíku.
celkem —16,3 eV.7 jako funkce R;
tvar křivky pro bez podrobného výpočtu stanovit jen přibližně, ale máme
hodnoty pro 00, ovšem (12.
Celková energie £^°* systému součtem elektronové energie potenciální
energie protonů.
Zajímavá otázka chování antisymetrické vlnové funkce {¡/A pro při
R Zřejmě \pA nepřejde při vlnovou funkci stavu He+, avšak
blíží vlnové funkci stavu He+ (obr. 12.
Podobným způsobem můžeme odhadnout závislost celkové energie systému
H2 Vezměme nejprve symetrický stav. 10. 12.) Tedy —54,4 při mimoto
při jde -*
■ jako 1/i?. Obě veličiny Vpjsou obr.4).
Při působení jen odpudivých sil nemůže vazba nastat. (Viz vzorec (6.6e), která uzel počátku. rovna energii atomu vodíku, kdežto potenciální energie Vp
protonů
(12-4) =
4ne0R
klesá 00. 12. Nicméně tento pokles nestačí vzniku minima křivky celkové
energie pro antisymetrický stav (jak ukazuje obr. Nyní je
mezi protony průměru nedostatek záporného náboje, protony tudíž odpuzují. Tady mezi uzel (nulový bod), kde 0,
což znamená zmenšenou pravděpodobnost výskytu elektronu mezi protony.Chemická vazba
Kombinace \j/a ipb obr. však stejně dobře možné mít antisymetrickou kombinaci
funkcí i
j/a ipbjako obr. (Vp kladná veličina, odpovídající odpudivé síle
