V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
Je-li velké, musí být energie Es
elektronu —13,6eV, tj.6.4). 10. 12.5 symetrická, neboť záměna nemá vliv
na (viz odst.
Při působení jen odpudivých sil nemůže vazba nastat. Obě veličiny Vpjsou obr.
Celková energie £^°* systému součtem elektronové energie potenciální
energie protonů.
„Vazebnou energií“ míní energie potřebná roztržení celková
energie —13,6eV vodíkového atomu plus vazebná energie —2,65 eV, tj. Zřejmě £^ot minimum, což odpovídá stabilnímu molekulo
vému stavu.
286
.35) při právě rovná energii —13,6eV základního stavu
atomu vodíku.6e), která uzel počátku. Nicméně tento pokles nestačí vzniku minima křivky celkové
energie pro antisymetrický stav (jak ukazuje obr. 12. 12.
V případě antisymetrického stavu rozbor provádí stejně jen tím rozdílem
že energie elektronu při rovna energii stavu iontu He+.
celkem —16,3 eV.7), takže tomto stavu vazba
nevytváří. však stejně dobře možné mít antisymetrickou kombinaci
funkcí i
j/a ipbjako obr.
Podobným způsobem můžeme odhadnout závislost celkové energie systému
H2 Vezměme nejprve symetrický stav. Nyní je
mezi protony průměru nedostatek záporného náboje, protony tudíž odpuzují. Jelikož
je stav iontu He+ stav excitovaný, kdežto stav základní, měl mít iont
Hj antisymetrickém stavu větší energii, než kdyby byl symetrickém stavu, což
souhlasí tím, jsme odvodili tvaru vlnových funkcí \//A ips, totiž prvním
případě máme odpudivou druhém případě přitažlivou sílu.) Je-li 0»
musí energie elektronu rovnat energii iontu He+, která Z2-krát neboli čtyřikrát
větší než atomu vodíku.35), který dostane stejném tvaru kvan
tové teorie jednoelektronových atomů.Chemická vazba
Kombinace \j/a ipb obr. 12.7 jako funkce R;
tvar křivky pro bez podrobného výpočtu stanovit jen přibližně, ale máme
hodnoty pro 00, ovšem (12. (Vp kladná veličina, odpovídající odpudivé síle. 12. Tento výsledek potvrzují experimentální údaje jež udávají va
zebnou energii rovnou 2,65 rovnovážnou vzdálenost protonů rovnou 1,06 Á.
Zajímavá otázka chování antisymetrické vlnové funkce {¡/A pro při
R Zřejmě \pA nepřejde při vlnovou funkci stavu He+, avšak
blíží vlnové funkci stavu He+ (obr. (Viz vzorec (6. Tady mezi uzel (nulový bod), kde 0,
což znamená zmenšenou pravděpodobnost výskytu elektronu mezi protony.3). Tato energie
se podle (6. rovna energii atomu vodíku, kdežto potenciální energie Vp
protonů
(12-4) =
4ne0R
klesá 00.) Tedy —54,4 při mimoto
při jde -*
■ jako 1/i?. Jelikož —13,6 rovněž při 00, mohli bychom myslet,
že energie elektronu konstantní, avšak skutečnosti při středních vzdálenostech
nastává malý pokles
