V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
Tyto částice nesplňují
vylučovací princip nazývají často Bosého částice neboli bosony, protože statis
tický rozdělovači zákon, jenž popisuje jejich soubory, objevili Bose Einstein.
10.
Fotony, částice alfa atomy helia jsou bosony.12), což za
následek jeho nižší celkovou energii tedy větší vazebnou energii). Slupky označují velkými písmeny podle tohoto schématu:
n .5,
kde jsou vyneseny vazebné energie různých atomových elektronů jako funkce ato
mového čísla. Tyto elektrony tudíž interagují podstatě stejným elektrickým polem mají
podobné energie.4
Částice nulovým nebo celočíselným spinem mají vlnové funkce, které jsou
symetrické vůči záměně libovolné dvojice uvažovaných částic.
2. Je-li velké, toto rozdělení zhruba kruhové obrysy, kdežto při malém l
jsou obrysy eliptické.
Dříve než budeme aplikovat tato pravidla konkrétní atomy, prozkoumejme zá
vislost energie elektronu kvantovém stavu. každém jednotlivém kvantovém stavu může atomu existovat jen jeden
elektron.
243
. 9.
Energie elektronu určité slupce jisté míry závisí též jeho orbitálním
kvantovém čísle když tato závislost není tak velká jako závislost složitých
atomech pro daný elektron mění stupeň odstínění celého náboje jádra mezilehlými
slupkami závislosti rozdělení hustoty pravděpodobnosti výskytu tohoto elek
tronu.. Obvykle takových elektronech říká, obsazují stejnou atomo
vou slupku. Všechny elektrony se
stejným hlavním kvantovým číslem jsou průměru zhruba stejné vzdálenosti od
jádra. Systém částic stabilní, jestliže jeho celková energie minimální..
I když různé elektrony složitém atomu bezpochyby interagují přímo jeden
s druhým, lze mnoho atomové struktury pochopit tak, uvažujeme každý elektron
jednoduše, jako kdyby byl konstantním středním silovém poli. Elektron malým tudíž spíše nalézá poblíž jádra (kde jen
slabě stíněn ostatními elektrony) než elektron vyšším (viz obr. Pro daný elektron
je tímto polem přibližně elektrické pole jaderného náboje Ze, zmenšené částečným
odstíněním těmi ostatními elektrony, které jsou blíže jádru. Atomové slupky
K . 10. Energie elektronů
v každé slupce podle toho roste rostoucím Tento efekt ilustrován obr.4 Elektronové konfigurace
Elektronové struktury atomů mnoha elektrony jsou určeny dvěma základními
pravidly:
1.10..
