V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
6. Je-li atom ární plyn nebo pára při tlaku poněkud menším, než atm o
sférický tlak vhodně „vybuzena“ (excitována) obvykle průchodem elektrického
proudu emitované záření spektrum, které obsahuje jen jisté diskrétní vlnové
délky. obr.1 Atomová spektra
Schopnost Bohrovy teorie vysvětlit původ spektrálních čar patří jejím nejvýrazněj
ším úspěchům, proto vhodné předeslat našemu výkladu teorie samé zmínku
o atomových spektrech. Bohr aplikoval strukturu atomu
kvantová hlediska, aby dostal model, jenž dodnes přetrvává myslích noha vědců
jako představa atomu, přestože obsahoval vážné nesrovnalosti byl posléze nahrazen
přesnějším plodnějším popisem kvantověmechanickým. 6.1 znázorněna idealizovaná laboratorní aparatura pozorování
takových atomových spekter.
V druhém krajním případě atomy molekuly zředěného plynu jsou průměr
od sebe tak vzdálené, sebe vzájemně působí jen během nahodilých srážek.
6.2 ukazuje tzv.
Uvedli jsme již, zahřáté pevné látky emitují záření, němž jsou zastoupeny
všechny vlnové délky, byť různými intenzitami.KAPITOLA
Bohrův model atomu
První teorii vodíkového atomu, která uspěla při vysvětlování významnějších aspektů
jeho chování, předložil roce 1913 Niels Bohr. tohoto důvodu náš nástin Bohrovy teorie
poněkud liší původní teorie, předložené Bohrem, když všechny výsledky jsou
stejné.
Za těchto okolností bychom očekávali, jakékoli emitované záření bude charakte
ristické pro jednotlivé atomy nebo molekuly plynu, což také experimentálně
potvrzeno. Obr. dozvíme, pozorované
vlastnosti tohoto záření lze vysvětlit základě kvantové teorie světla nezávisle na
detailech samého procesu emise nebo povaze pevné látky. když není běžným zámě
rem této knize pronikat hloubky hypotéz, jež musely být opuštěny, budeme
zde Bohrovu teorii vodíkového atomu diskutovat, neboť poskytuje cenný přechod
k abstraktnější kvantové teorii atomu. této skutečnosti plyne,
že je-li pevná látka silně rozžhavena, jsme svědky spíše kolektivního chování velkého
množství interagujících atom než charakteristického projevu jednotlivých atomů
daného prvku. kap. emisní čárová spektra několika
135
