V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
skutečnosti měřená veličina, počet
částic alfa iV(3) dopadajících jednotkovou plochu stínítka pod úhlem je
jV(Sf) ‘\df innt(Ze2l4nEoTY cotg lď) sin~2(|3 =
dS 4nr2 sin (43) cos (43) d3
/e —
,\ intZ2e4'
(5.21) -------——
—----- --------. Obr.21) Rutherforduv vzorec pro rozptyl. Rutherfordův rozptyl nám tedy dovo
luje stanovit horní hranici pro rozměry jádra. okamžiku nejtěsnějšího přiblížení počáteční kinetická
energie částice úplně přeměněna elektrostaticko enciální energii, takže
v tomto okamžiku je
_1 2Ze2
4JI£0 r0
(5.5 Rozměry jádra
Říkáme-li, experimentální údaje rozptylu částic alfa tenkými fóliemi potvrzují
náš předpoklad atomových jádrech jako bodových částicích, míníme tím sku
tečnosti, jejich rozměry jsou nepatrné srovnání nejmenši vzdáleností, kterou
se dopadající částice alfa přibližují jádrům.
Podle (5.
Jestliže během pokusu narazí fólii celkem částic alfa, bude počet částic roz
ptýlených úhel rozmezí roven df. Tyto předpovědi souhlasí zmíněnými měřeními Geigera Marsde-
na, jež ujistila Rutherforda správnosti jeho předpokladů, mezi nimiž hlavní
hypotéza atomu jádrem. Rutherforduv vzorec pro rozptyl
V (8jtfi0) sin (43)
Vztah (5.
Částice alfa bude mít nejmenši při což odpovídá čelnímu dopadu následu
jícím rozptylem 180°. Rutherfordovi proto připisuje „objev“ atomového
jádra. Vypočítejme vzdálenost nejtěsnějšího
přiblížení částic alfa největší energií, jaké používaly prvních experimentech.
5.22) =
128
.10 ukazuje, jak N(9) závisí 9. Samotný poloměr pásu sin takže plocha zachycující
tyto částice je
dS (2nr sin d$) 2nr2 sin =
= 4tir2 sin (£3) cos (^3) d,9 .21) měl být počet částic alfa, dopadajících jednotkovou plochu
stínítka vzdálenosti rozptylující fólie, přímo úměrný tloušťce fólie, počtu
atom fólie jednotkovém objemu čtverci atomového čísla těchto atomů
a měl být nepřímo úměrný čtverci kinetické energie částic alfa sin4 (43), kde 9
je úhel rozptylu.Struktura atomu
poloměr této koule. 5
