Napětí, proud, odpor. Podstata elektřiny je dosud velmi málo známa, dobře známe jen jejíúčinky. Elektrické „vlnění" se šíří prostorem úžasnou rychlostí300.000 km za vteřinu. Obvod zeměkoule* na rovníku je 40.000 km,oběhne tedy radiová vlna zeměkouli za vteřinu více než sedmkrát.Zvuk se šíří vzduchem jen rychlostí 330 m za vteřinu, tedy pomaleji,než střela vojenské pušky, která za prvou vteřinu uletí 800 m. Kdybypo vás někdo vystřelil a uslyšíte ránu, znamená to již, že vás netrefil,protože kulka přilétla dříve, než zvuková vlna. Blesk však uvidímemnohem dříve, než uslyšíme zahřmění, protože světlo se šíří stejněrychle jako elektřina, miliónkrát rychleji, než zvuk.Vědecký výklad této úžasné rychlosti světla a elektřiny je velmisložitý a je založen na pouhých hypotésách (domněnkách, předpokladech). Pro praksi stačí, když si elektřinu představujeme jako nějakouúžasně tekutou a pohyblivou látku, která teče měděným drátem stejně, jako voda teče trubkou. Vzniká tím elektrický ...
000 km,
oběhne tedy radiová vlna zeměkouli vteřinu více než sedmkrát.
Jak rychle běží elektrický proud drátem? Podivíte se: vláknem
žárovky, které svítí, když proudem rozžhaveno, běží proud rychlostí
jenom několika vteřinu! Proud neběhá dráty svou úžasnou
rychlostí 300. Stejně když
začne pracovat pumpa okamžitě teče konci potrubí voda, to
jiná voda, než kterou právě dodala pumpa, ježto potrubí plné vody
a pumpa svým tlakem tuto vodu vytlačuje stále vpřed. Není tentýž proud řekněme tytéž elek
trony (částice elektřiny), které jsme drátu přivedli. Kdyby
chom nechali volně odtékat, vytvoří třeba horskou bystřinu vo
dopádem také koná práci, jenže pro nás „neužitečnou". Náraz prou
dový však drátem šíří touto rychlostí: jednom konci drátu
přivedeme proud (impuls, náraz).
Zvuk šíří vzduchem jen rychlostí 330 vteřinu, tedy pomaleji,
než střela vojenské pušky, která prvou vteřinu uletí 800 Kdyby
po vás někdo vystřelil uslyšíte ránu, znamená již, vás netrefil,
protože kulka přilétla dříve, než zvuková vlna. Blesk však uvidíme
mnohem dříve, než uslyšíme zahřmění, protože světlo šíří stejně
rychle jako elektřina, miliónkrát rychleji, než zvuk. Vzniká tím elektrický proud, jako vody
vzniká vodní proud. Trochu vody můžeme nabrat nádobky.000 vteřinu
se tento náraz přenese druhý konec drátu tam okamžitě „vyté
ká" drátu jiný proud. Rychlostí 300.
Vodní proud. Ani nedovedeme představit, by
se drátem stalo, kdyby jím tak rychle proud prolétl. Stej
ně byly sestrojeny přístroje, nichž „nabrat" říkáme, nabít
— elektřina. (Tento pří
klad uveden jen iako ukázka, jak složité jsou elektrické zjevy při bliž
ším prozkoumání.)
Stále setkáváme přirovnáním elektrické energie vodní ener
gii. Stejně před
stavujeme, drát nějak „plný elektřiny" nárazem jeden ko
nec část této elektřiny vytlačena druhém konci ven. Pochopíme vyložíme tím četné základní pojmy.000 vteřinu. Vodu můžeme zachytiti
v horské přehradě, aby konala užitečnou práci turbinách. Elektrické „vlnění" šíří prostorem úžasnou rychlostí
300. Obvod zeměkoule* rovníku 40. skuteč
nosti jak ukazuji moderní pokusy tato práce pro přírodu
velmi užitečná: energie tekoucí vody mění teplo, horská bystřina
vydává svou práci formě tepla, jímž zahřívá okolní půdu vzduch
3
.Napětí, proud, odpor
P
odstata elektřiny dosud velmi málo známa, dobře známe jen její
účinky. Sluneční energie (teplo) odpařuje, zvedá vodu.000 vteřinu. Pro praksi stačí, když elektřinu představujeme jako nějakou
úžasně tekutou pohyblivou látku, která teče měděným drátem stej
ně, jako voda teče trubkou.
Vědecký výklad této úžasné rychlosti světla elektřiny velmi
složitý založen pouhých hypotésách (domněnkách, předpokla
dech).
Páry vystupují vzduchem výše, chladném horském pásmu se
srazí vodní kapky vznikne déšť, obr
